Zahrada umění Malopolska

foto: Petr Šmídek, 2013

Projekt Zahrady umění Malopolska vzešel z vítězného soutěžního návrhu ateliéru Ingarden & Ewý Architekci. Stavební program naplňuje potřeby nové krakovské kulturní instituce, která vznikla v roce 2004 za spoluúčasti Krzysztofa Orzechowskiho, ředitele Divadla Juliusz Słowacki, a Janusze Sepioła, tehdejšího maršálka Malopolského vojvodství. Není náhodou, že objekt vyrostl v těsném sousedství ulice Karmelicka - oblíbené mezi místními obyvateli i studenty - naproti městské knihovně se záměrem zajistit plynulé “proudění“ směrem do centra. Zahrada umění Malopolska zavedla nové prostorové uspořádání. Pozdvihla kvalitu starých městských dvorů a zruinovaných domů mezi ulicemi ulici Rajska a Szujkiego. Ústředním bodem celého projektu je víceúčelový sál, který byl umístěn ve staré jízdárně z 19. století. Tento prostor v pozdější době využívalo divadlo Juliusz Słowacki k pořádání svých workshopů a jako provizorní skladiště. Zahrada umění Malopolska v sobě spojuje dvě instituce: divadlo Juliusz Słowacki a knihovnu Malopolského vojvodství. Křídlo obrácené směrem k ulici obsahuje galerii moderního umění a mediatéku s multimediálními knihami a hudbou, zatímco část do ulice Rajska je vyhrazena divadlu s multifunkčním sálem pro různé společenské události. Nový sál – který může sloužit pro divadlo, konference, koncerty nebo jako místo recepcí a výstav – obsahuje výsuvné stupně pro 300 diváků.
V podhledu sálu je namontována nejmodernější jevištní technika zavěšená na jeřábech připevněných k ocelovým stropním traverzám. To umožňuje konání různých koncertů, představení, výstav, filmových projekcí, hostin, konferencí, uměleckých aukcí, módních přehlídek a celé řady dalších událostí. Celkový prostor o rozloze 4300 m² obsahuje kromě divadla také kinosál pro 98 diváků, kavárnu a výukové prostory pro umělecké potřeby. Ve snaze po zdokonalení formy se autoři soustředili na budoucí uživatele a navrhli symbolickou střechou nad zahradou obracející se do ulice Rajska – třebaže neslouží jako skutečná střecha – jeho primární funkcí je vytvořit před sálem honosnou nástupní bránu. Střecha tímto způsobem nenápadně vybízí ke vkročení do kulturní zahrady, kde je zeleň seřazena do úhledných záhonů. Tímto zásahem byl ztvrzen historický fakt, že 'ulica Rajska' se doslovně stala 'rajskou ulicí' vedoucí do rajské zahrady, která nahradila bývalou tabákovou továrnu. Architekt Krzysztof Ingarden (ve spolupráci s Jackem Ewým) tvrdí, že výsledný objekt je kontextuální hrou mezi 'mimikry a abstrakcí'. Ve skutečnosti dům okolní souvislosti nenapodobuje, ale inspirativně dekóduje a převádí do geometrie střech a zjednodušujícího převodu fasád sousedních objektů. Budova dokonale zapadá do svého prostředí tím, že zachovává linie střech a členění fasád ve shodě s řešením sousedních domů. Výsledkem je citlivý návrh přebírající a interpretující signály ze svého okolí. Například otvory ve střeše jsou rozmístěny s ohledem na javory rostoucí na zahradě.
V roce 2012 byla návrhu pro jeho jedinečné zasazení do historického udělena cena Prof. Janusz Bogdanowski za nejlepší architektonický počin v Krakově. Pod společnou střechou tu kvete kulturní život mladých v Krakově. Své místo zde najdou moderní balet, současné divadelní formy, zvukové a video umění, koncert a další umělecké aktivity. Projekt vyšel společně s technickým vybavením přibližně na 47 milionů zlotých s finanční spoluúčastí regionálních operačních fondů Evropské unie 2007-13.