Waterloo International Terminal

Mezinárodní terminál je přístavbou k železniční stanici Waterloo z roku 1922. Jeho hlavní strukturu tvoří 400 metrů dlouhý tubus ze skla a oceli, který se organicky zakřivuje a zužuje průměr z 50 na 35 metrů. Délka vlakových souprav a požadované zázemí po stranách již existující zastávky určily koenčnou geometrii stavby. Grimshaw svým návrh dostal na železnici komfort do té doby spojovaný především s letištními terminály. Z jeho zastávky nestaví obyčejné vlaky, ale rychlosoupravy Eurostar, které vás do dvou a půl hodiny spojí s Paříží nebo Bruselem.
36 asymetrických oblouků zastřešuje prostor pro pět vlakových souprav. Celá konstrukce střechy, která  přišla jen na 10 procent z celkového rozpočtu, je založena na principu luku: v silné prvcích konstrukce je za pomocí napjatých táhel vyvoláván tlak. Každý z oblouků se skládá ze dvou konstrukčních části: menší oblouk má táhla na vnější straně a vetší je pak má skryté uvnitř haly. Také způsob a materiál zastřešení jsou rozdílné. Skleněné střešní panely menší obloukové části se nacházejí na vnitřní straně konstrukce, plné zastřešení velkého oblouku je pak zase na vnější straně konstrukce. Oba oblouky jsou mezi sebou spojeny pomocí kloubu, které tak ve spojích mezi sebou navzájem a v konstrukci podlahy vytvářejí nulový moment (v místech spojů umožňují obloukovým dílům relativně volný pohyb). Každý z oblouků má ve skutečnosti trojúhelníkový profil. Každý z 36 obloukových párů je staticky nezávislý, takže v případě poškození jednoho z nich budou ostatní stát dál.
Další významnou částí stavby je železobetonový box sloužící jako podzemní parkoviště, základový element nad tratěmi podzemní dráhy a dvoupodlažní viadukt podpírající nástupní platformy Eurostar, které jsou přístupné eskalátory z podzemních odjezdových hal.