V polovině 60. let minulého století založil německý architekt a inženýr
Frei Otto na Technické univerzitě ve Stuttgartu Ústav lehkých plošných konstrukcí, který po něm v následujících letech převzal Jörg Schlaich a následně
Werner Sobek. Současný
ILEK (Institut für Leichtbau Entwerfen und Konstruieren) patří mezi největší konstrukční inovátory nejen v Německu. Proto se nelze divit, když ve stuttgartském veřejném prostoru narazíte na netradiční lávku nebo zastřešení, kde si tito významní inženýři mohli v praxi vyzkoušet odvážné konstrukční řešení. Jedním z těchto drobných klenotů zdobících Stuttgart je 42 metrů vysoká vyhlídková věž na kopci Killesberg (383 m n. m.).
V roce 1986 se uskutečnila soutěž na pořádání zatím poslední Mezinárodní zahradní výstavy 1993 (IGA - Internationale Gartenbauausstellung) v městském parku Killesberg v těsném sousedství slavného sídliště
Weissenhofsiedlung. V soutěži tehdy zvítězil profesor
Hans Luz, ale jeho projekt nebyl kompletně zrealizován, neboť scházela vyhlídková věž. Přitom na kopci Killesberg již jednou stála prosklená ocelová věž
“Zaiser-Turm“ vybudovaná podle návrhu Hermanna Matterna během zahradní výstavy uspořádané 1950. V roce 1974 však musela být kvůli špatnému technickému stavu stržena. Celkem se na Killesbergu konalo pět výstav.
Touha veřejnosti po věži však odstartovala sbírku, kdy se formou sponzorství (adoptování) rozprodaly jednotlivé stupně, což pokrylo 40% z celkové částky 2,1 milionů německých marek a v červenci 2001 mohla být u příležitosti 140 výročí vzniku místního okrašlovacího spolku věž slavnostně zpřístupněna.
Autorem netradiční lanové konstrukce je profesor
Jörg Schlaich z Ústavu konstrukčního navrhování na stuttgartské univerzitě, který nechtěl, aby jeho návrh vypadal jako kamenná římská strážní věž nebo dřevěné opevnění z dob divokého západu. Volba padla na ocelová lana umožňující odlehčenou konstrukci, která snáze splyne s okolní krajinou a doplní siluetu kopce. Na středový ocelový sloup jsou ve výškách 8, 15, 24 a 31 metrů osazeny vyhlídkové plošiny, které jsou mezi sebou propojeny točitými schodišťovými rameny s celkem 174 stupni. Celou konstrukci stabilizují pletená ocelová lana o průměru 18 a 24 mm a celkové délce téměř dva kilometry. Ocelová konstrukce o váze 75 tun se pevně vetknuta do kruhového betonového základu. Smontování vyhlídkové věže trvalo 18 týdnů a konstrukce je zakončena korouhvičkou od grafika
Bernda Schulera.