Vinařství Laposa

Vinařství Laposa
Investor:Bazaltbor-Badacsony Kft.
Projekt:2008
Realizace:January 2009 - April 2010
Užitná plocha:420 m2
Zastavěná plocha:196 m2
Plocha pozemku:6956 m2


Místo — Hory v okolí jezera Balaton netvoří souvislý hřbet, jsou ojedinělými ostrovy. Stojí samostatně a uchovávají specifickou stratifikaci, jíž dalo vzniknout někdejší prehistorické panonské moře. Tyto slavné kopce balatonské vrchoviny vznikly před miliony let vlivem bouřlivých vulkanických aktivit vzešlých z nejhlubších míst mořského dna.
V regionu Badacsony se pěstují především zelené hrozny, mezi nimiž vynikají odrůdy Olaszrizling, Szürkebarát a Kéknyelű. Pinot Gris, pocházející z francouzských kláštěrů je ve zdejším příhodném sub-mediteránním klimatu kultivován po více než šest století.
Mezi vinohrady a zbytky zdí, stavěných kdysi z čedičových kamenů, jsou po staletí budovány také vinné sklepy a moštovny. Před nimi i nad nimi bývaly stavěny také malé zapuštěné místnosti sloužící jako vstupní prostor zajišťující stálost teploty ve sklepech samotných a zároveň jako prostor pro výrobu vína.
Archetypální formy malých, jednoduše tvarovaných a konstukčně řešených vinných sklepů dotvářely společně s jejich dekorovanými fasádami jedinečnou charakteristiku zdejších kopců pokrytých vinohrady.

Architektura — Vinařství Laposa dnes obhospodařuje cca 20 ha okolních vinic; používá značku „Bazaltbor“ („čedičové“ víno, jež se pěstuje pouze v této oblasti a získává charakteristické aroma díky zdejšímu čedičovému podloží). Díky vstupu na trhy a razantnímu rozvoji bylo třeba rozšířit také prostory pro výrobu a turismus. Vedle zvětšení ploch bylo z pohledu architektonického i vinařského cílem modernizovat a zároveň uchovat výrobu i prezentaci místních vín Bazaltbor.
Výroba se z původního rodinného sklepa přesunula na úpatí kopce, do Badacsonytomaj. V uvolněném starém sklepě bude zbudován prostor pro degustaci a návazně také malý hotel, nabízející nádherný panoramatický pohled na jezero Balaton.
Celý region je součástí národního parku. Zatímco výše položené části s vinařskou stezskou jsou svou povahou blíže přirozené krajině, výrobní budova položená níže reflektuje jednopodlažní zástavbu solitérních staveb města.
Zásadní otázkou se tak stává formální metoda, s níž má být přistoupeno k návrhu objektu, který je svým měřítkem ve srovnání s okolím spíše větší. Vodítkem může být střízlivá, všední (pozemská) architektura sklepů, případně sama příroda.
Být programově připoután k zemi může být vzato doslovně: stavbu lze umístit pod zem, v návaznosti na principy gravitace. Ve výsledku je pouze čtvrtina objemu vinařství umístěna nad zemí, zatímco jeho většina se skrývá v útrobách kopce.
Na geometrickém modelu se dva základní prvky propojují v nový systém: symetrický štít, abstraktní podoba vinného sklepa a idealizovaný řez odvozený od šestibokých čedičových prutů, vrstev. Základní hmoty stavby – stejně jako čedičové vrstvy, jež v dávných dobách vyhřezly k povrchu – se svobodně rozbíhají do různých stran, kde jim v tom překážky nezabraňují; občas od sebe, jindy společně vedle sebe.
Budova sestává ze spojených desek, jež byly odlity jako monolitický pohledový beton. Jejich neutrálnost a rigidnost je zvláště patrna v interiérech.
Na dvou místech byl povrch strukturálně pojednán. Stěna a střecha nejsou vizuálně odděleny, jejich homogenní povrch je vytvořen z prefabrikovaných panelů z jemného pohledového betonu, s poněkud abstrahovaným vzorem vinné révy, pnoucí a ovíjející se kolem nich. V místech, kde mylo třeba zajistit přístup denního světla, je struktura betonových panelů nahrazena lehkou konstrukcí se sklem a krycími kovovými deskami. Ty jsou perforovány stejným vzorem, který ve spojích navazuje a dotváří jednotný povrch.
Další vzor můžeme najít uvnitř, v nejhlubší větvi sklepa. Třebaže je tento prostor podélný, se zaoblenou klenbou jaké bývají v tradičních sklepech, jeho osa je několikrát zalomena a jeho konstrukce je železobetonová. Povrch je pokrytý cihlami charakteristickými pro tradiční sklepy, nicméně nikoli podle principu tektoniky a klasické zednické vazby, ale diagonálně – budící dojem tkaniny.

Provoz — V interiéru sledují jednotlivé provozy a jejich návaznosti proces výroby vína, ve smyslu vertikálním i horizontálním. Výrobní budovu tvoří technologické křídlo spíše průmyslové povahy a napojené sklepy pokryté cihlami sloužící pro uskladnění. Křídlo technologické a křídlo sklepní je však zároveň díky půdorysnému řešení odděleno. Sklepy jsou pokryty více než 5 metrů silnou vrstvou půdy, z níž stoupá k úrovni země jen vstup. Pouze jedno ze tří podlaží technologického procesu se nachází nad zemí; další dvě jsou umístěna pod zemí, s přístupem do sklepa, který je umožněn na nejnižší úrovni.
Výrobní proces je sestaven na principu gravitace: nahoře se hrozny vybírají a třídí, umisťují do kontejnerů zapuštěných do podlahy, níže se nachází mobilní lis, a dále, ještě o podlaží níž je mošt uskladněn v ocelových fermentačních barelech.
V přízemí technologického křídla najdeme dva vchody, jednak pro příjem hroznů, jednak pro distribuci lahví. Výroba samotná a také etiketování lahví je logicky umístěno za nimi. Také dvoupatrová recepce, v níž je krom jiného umístěna sekce pro dozrávání v lahvích a jež je napojena na sklep, má svůj samostatný vstup od cesty a od Balatonu: hosté, které zajímá výroba vína, jsou zde vítáni.

Péter Kis, Bea Molnár
Autorská zpráva byla krácena redakcí
0 komentářů
přidat komentář

Více staveb od Kis Péter Építészműterme Kft.