Vila Vlna

Dům se nachází na bulváru Brighton, tedy jedné z ulic za pláží. Zadání pro tento projekt znělo jednoduše: Zachytit ducha čtvrti Bondi ve stavbě, jež bude současně plážovým domem i stylovým městským obydlím odpovídajícím stále náročnějšímu společenskému životu Bondi Beach. Majitel je dodavatelem skla pro stavebnictví. Jeho přáním bylo své zboží na domě předvést - a tak je zde sklo použité ve velkém rozsahu (v exteriéru i interiéru).
Inspirace k projektu vycházejí především z kulturního života okolních ulic a samozřejmě z pláže samotné. Záměrem je umožnit, aby se obyvatelé a návštěvníci cítili jako v butiku či kavárně spíše než v domě. Prohnutí střechy odkazuje k měkkým liniím surfařských prken, stejně jako k ohybu vlny.
Linie vlny představuje sjednocující motiv, který probíhá celým domem: Na jihu vytváří vstupní křídlo nad garáží a zvedá se, aby otevřel obytný prostor na severu do větší výšky. Mezi oběma konci se strop uprostřed, v místě hlavního schodiště, kde se nižší a vyšší úroveň střetávají, nad hlavami ohýbá.
Vlna se znovu objevuje v kuchyni - a to ve formě jednorázově odlitého jednostranného ostrovního stolu z betonu (pracovní desky). Tento stůl tvoří ústřední prvek obytného prostoru; je jediným jednostranně zapuštěným stolem s tupým úhlem a se zaobleným tvarem.
Nižší podlaží stavby je omítnuto a vytváří solidní dojem, zatímco vrchní patro kryté průhledným sklem odráží vodu. Tony Owen říká, že v tomto domě jde především o zážitek z prostoru. Člověk by ho měl cítit a dotýkat se jej. Konkrétně v tomto domě zahrnuje zmíněný zážitek klouzání - jeden prostor sklouzává do dalšího. Tyto přechody jsou zdůrazněny užitými materiály. Různé materiály označují odlišné úrovně či vrstvy, stejně jako v přírodě. Zřetelné to je především v obývacím prostoru, kde různé vrstvy zaoblení kloužou jedna přes druhou, a zdůrazňují tak rozdíl mezi "vnitřním" a "vnějším".
Myšlenka je dále podpořena prací se světlem. V nižším podlaží jsou okna umístěna značně vysoko, aby umožnila pohled na nebe. Čistota světla kontrastuje s pevností zdí. Ve vyšším podlaží je světlo více rozptýlené: průhledné či kovové stěny tady vytvářejí membrány - světlo buď pohlcují nebo odrážejí, stejně jako oceán.
V domě je silně přítomný také prvek luxusu. Hlavní ložnice má k občerstvení dřez i lednici a otevřenou koupelnu s volně stojící vanou; sprcha a toaleta jsou skryty za zasunovací skleněnou stěnou. Dole, skrytá pohledům z ulice, je k dispozici venkovní sprcha pro umytí po návratu z pláže. (Navzdory tomu byla většina vybavení kuchyně, koupelny, osvětlení atd. dovezena kvůli snížení nákladů z Číny.)
Zvážíme-li poměrně složitou sochařskou povahu stavby, oceníme skutečnost, že byl projekt silně podporován městským úřadem. Je to dáno z části tím, že Brighton Boulevard je značně eklektická ulice. V důsledku toho bylo téměř nemožné najít nějakou společnou obecnou charakteristiku, k níž by se měl dům přimknout. Nicméně forma stavby s vyčnívající branou pro auta a zarovnání do řady odrážejí okolní zástavbu. Hmota objemu vráží hlavní vlnou směrem do ulice a vystavuje se kolemjdoucím, stejně jako to dělají venkovní kavárny. Průhledná stěna však přesto zajišťuje jistý pocit soukromí.