Při navrhování domu do prostředí s ne příliš výrazným přírodním rámcem, ale zajímavými výhledy jsme hledali řešení v jejich co možná největším zhodnocení a respektování. Objem domu jsme na přání klienta řešili v horizontálních proporcích, které umožňují jeho nenásilné včlenění do prostředí a intenzivnější propojení všech jeho místností se zahradou. Sepětí domu s přírodou má své kořeny u prérijního domu architekta
F. L. Wrighta, jenž později přejímá i řada významných českých architektů.
Náš návrh rozvádí koncept těchto vil. Při hledání pozice domu na rozlehlé parcele jsme vycházeli z mírně vydutého profilu terénu a zvolili umístění domu ve střední části pozemku tak, aby byla co nejvíce využita zahrada, sklon terénu a orientace ke světovým stranám. Přístup k domu cestou v zahradě je prostorovým zážitkem. Hmotový, objemový, dispoziční a materiálový rozvrh domu je pak logickým důsledkem jeho umístění.
Vila je pojata jako kompaktní hmota o půdorysu lichoběžníka, traktovaná na pravidelné moduly svislých konstrukcí. Směr zkosení severozápadní fasády vychází ze snahy získat výhodnější orientaci ke světovým stranám, zejména k západnímu slunci. Do takto vytvořené modulové struktury jsou vkomponovány čtyři venkovní prostory, které tvoří přechod mezi domem a zahradou. Ke každé obytné místnosti přiléhá venkovní atrium, které je však stále chápáno jako součást obytného interiéru domu.
Materiály jsou použité ve svém přirozeném zemitém vzhledu a podporují koncept horizontální venkovské vily. V principu jsou všechny nosné konstrukce do úrovně stropu keramické, omítané přírodními štukovými omítkami. Od výšky nadpraží jsou pak veškeré konstrukce z pohledového betonu. Konstrukce a povrchy procházejí volně z interiéru do exteriéru a naopak. Doplňují je kvalitně zpracované dřevo vestavěných nábytků, podlah a kov v přírodní úpravě, případně v barvách odpovídající barevnosti omítek.
V další etapě bude zrealizováno kryté garážové stání v přední části pozemku.