V roce 1929 popsal Le Corbusier vilu Savoye jako
"krabici zavěšenou ve vzduchu v poli nad ovocným sadem." Dům navržený pro rodinu Savoye byl postaven 30 kilometrů od jejich pařížského sídla. Potřeba automobilu k cestování mezi dvěma rezidencemi se stala základním kamenem domu. Polokruhová forma přízemní části vznikla jako reakce na dynamické tvary limuzíny. Křivka obklopuje vstupní část, garáž a servisní místnosti. Ve vstupní části je téma cirkulace opět použito v expresivních formách a kontrastním uspořádání hlavních a vedlejších cest vedoucích do obytné části domu v reálu vyjádřené točitým schodištěm a vlídnou nástupní rampou. Měnící se směr výstupu po rampě odhaluje celou řadu zajímavých průhledů domem. Sám Corbusier nazval cestu po ústřední rampě jako
"promenade architecturale".
Hlavní obytná místnost je situována v sousedství střešní terasy, do které vybíhá svým L tvarem. Pásová okna obíhají po všech stranách domu a rámují výhledy z interiéru do okolí. Rampa ústí do otevřeného prostoru střešní zahrady se soláriem, části chráněné před větrem vyššími a zakřivenými stěnami. Zakončení pohybu po rampě představují okna terasy, která v podstatě umožňují imaginární pokračování proudu pohledem dál do údolí na druhé straně.
Vila Savoye je shrnutím výrazového slovníku, myšlenek a metod, které Le Corbusier rozvinul ve svém díle v předchozích pěti letech. Budova na sloupech, horizontální pásová okna, střešní zahrada, volný plán a flexibilní nakládání s plochou fasády formuloval Le Corbusier do
"5 bodů moderní architektury" v roce 1926. Volný plán (plan libre) a variabilní vzhled fasád umožňoval skeletový konstrukční systém a vnitřní ztužení stavby. Odvození formálních kritérií z funkčních nároků na bydlení společně s průmyslově vyráběnými zařizovacími elementy je v souladu s Corbusierovou koncepcí domu jako stroje na bydlení.
Vila Savoye je ódou moderního života. Je vyjádřením Le Corbusiérových názorů na bydlení, počínaje jeho zájmem o estetiku zaoceánských parníků, svět strojů, prvků arabské architektury, oblíbených forem purismu a dalších vlivů, které popsal ve své knize
"Vers une architecture" publikované v roce 1923.