Vila Pod Děvínem
Pozemek ve tvaru úzkého pásu je situován uprostřed vilové zástavby na prudkém, jižním svahu. Pro co největší využití stísněného prostoru kopíruje dům lichoběžníkový tvar pozemku. K jihu se otevírá velkoryse prosklenou fasádou s lamelovým slunolamem, který je možné úplně uzavřít nebo naopak nechat celou stěnu průhlednou a dát nahlédnout do vnitřního království. Z ulice je čitelná fasáda s úzkým oknem z kuchyně, prosklený vstupní prostor a garáž. Severní a východní fasáda jsou přisazeny k hranici pozemku. Z jihu a západu je ponechána nezbytná vzdálenost k sousednímu domu a ke spodní hranici.
Formu tvoří tři základní hmoty. Dům - nepravidelný kvádr, vytváří dominantu. Menší hmota garáže orientovaná do ulice a vyčnívající patro ložnic s pochozí střechou - terasou, narušující kompaktnost jižní fasády. Přesto, že je v menším bloku umístěna garáž, z venku je to masivní hmota; "květináč" se zahrádkou s rákosím a bambusem; která odděluje ulici a dům. Schody ke vstupu, který je 1,62 m nad úrovní ulice, jsou součástí "květináče". Fasáda ze světle šedé neutrální omítky dává vile jednoduchou a silnou formu. Čistý koncept dodržuje i dlouhá linka schodiště z mikropororoštu, která má začátek u vstupu do domu, obepíná severní a západní fasádu až ke spodní hraně pozemku.
Zahradu rozdělují opěrné zídky na několik teras. Na poslední z nich je vysazen strom, strmé zahradě dominující.
I přesto, že vila musí bojovat s těžkým terénem, neděje se tu žádný brutální zásah, naopak stavba se situaci podřizuje. Tak se vnitřní úrovně stávají terasami s krásným výhledem. Na první pohled jednoduchý dům v sobě ukrývá rozmanitý prostor. Přáním investora byly dva samostatně fungující byty: větší pro rodinu s dětmi a menší pro jednoho až dva lidi. Struktura dispozic a celého vnitřního uspořádání je definována dvěmi vysokými nosnými stěnami a páteří - schodištěm, jenž spojuje obě bytové jednotky. Jeho prodloužené podesty vytvářejí patra, úrovně domu. Proto může být celý vnitřní interiér otevřený. Byt pro rodinu zasahuje šest z osmi úrovní.
Jídelna, kuchyň, obývací pokoj vytvářejí jeden prostor, oddělený různými výškami. Je možné k tomuto prostoru přidat i venkovní terasu, a to díky otvíravé, jižní fasádě. Ale existuje tu i nezbytné soukromí, patro ložnic - "kajut". Poslední úroveň bytu patří bazénu a sauně.
Druhý byt je situován do spodní části domu. Má samostatný vchod z roštového schodiště. Dal by se rozdělit do tří vzájemně se prolínajících prostorů. Galerie, obytné úrovně s kuchyní a terasou. I u tohoto bytu tvoří terasa neodmyslitelnou součást, možnost maximálního otevření jižní fasády dovoluje propojit dům a zahradu. Osa vily leží asi v jedné třetině. Uvnitř je čitelná jako pomyslná prostorová hrana umožňující prohlédnout skrz celý dům, díky galeriím, skleněnému vstupnímu kubusu a samozřejmě jižní fasádě.
Svou formou připomíná dům pevnost. Skrývá stejný pocit tajemství, nedostupnosti a svým obyvatelům poskytuje neobyčejný domov s unikátním panoramatickým výhledem do údolí Vltavy.
Formu tvoří tři základní hmoty. Dům - nepravidelný kvádr, vytváří dominantu. Menší hmota garáže orientovaná do ulice a vyčnívající patro ložnic s pochozí střechou - terasou, narušující kompaktnost jižní fasády. Přesto, že je v menším bloku umístěna garáž, z venku je to masivní hmota; "květináč" se zahrádkou s rákosím a bambusem; která odděluje ulici a dům. Schody ke vstupu, který je 1,62 m nad úrovní ulice, jsou součástí "květináče". Fasáda ze světle šedé neutrální omítky dává vile jednoduchou a silnou formu. Čistý koncept dodržuje i dlouhá linka schodiště z mikropororoštu, která má začátek u vstupu do domu, obepíná severní a západní fasádu až ke spodní hraně pozemku.
Zahradu rozdělují opěrné zídky na několik teras. Na poslední z nich je vysazen strom, strmé zahradě dominující.
I přesto, že vila musí bojovat s těžkým terénem, neděje se tu žádný brutální zásah, naopak stavba se situaci podřizuje. Tak se vnitřní úrovně stávají terasami s krásným výhledem. Na první pohled jednoduchý dům v sobě ukrývá rozmanitý prostor. Přáním investora byly dva samostatně fungující byty: větší pro rodinu s dětmi a menší pro jednoho až dva lidi. Struktura dispozic a celého vnitřního uspořádání je definována dvěmi vysokými nosnými stěnami a páteří - schodištěm, jenž spojuje obě bytové jednotky. Jeho prodloužené podesty vytvářejí patra, úrovně domu. Proto může být celý vnitřní interiér otevřený. Byt pro rodinu zasahuje šest z osmi úrovní.
Jídelna, kuchyň, obývací pokoj vytvářejí jeden prostor, oddělený různými výškami. Je možné k tomuto prostoru přidat i venkovní terasu, a to díky otvíravé, jižní fasádě. Ale existuje tu i nezbytné soukromí, patro ložnic - "kajut". Poslední úroveň bytu patří bazénu a sauně.
Druhý byt je situován do spodní části domu. Má samostatný vchod z roštového schodiště. Dal by se rozdělit do tří vzájemně se prolínajících prostorů. Galerie, obytné úrovně s kuchyní a terasou. I u tohoto bytu tvoří terasa neodmyslitelnou součást, možnost maximálního otevření jižní fasády dovoluje propojit dům a zahradu. Osa vily leží asi v jedné třetině. Uvnitř je čitelná jako pomyslná prostorová hrana umožňující prohlédnout skrz celý dům, díky galeriím, skleněnému vstupnímu kubusu a samozřejmě jižní fasádě.
Svou formou připomíná dům pevnost. Skrývá stejný pocit tajemství, nedostupnosti a svým obyvatelům poskytuje neobyčejný domov s unikátním panoramatickým výhledem do údolí Vltavy.
Jan Schindler
0 komentářů
přidat komentář
