Vila Forest Hill

Vliv elitářské školy Bauhausu spojované se jménem Miese van der Rohe se v Maďarsku objevil na konci třicátých let 20. století. Nastupující intelektuálové tohoto období byli citliví k hodnotám, jež Mies reprezentoval. Druhá světová válka a na ni navazující polické změny však bohužel tomuto konkrétnímu architektonickému stylu, pro nějž je typická industriální estetika, nepřály a nakonec se z východní Evropy vytratil.

Lajos Kuknyó se rozhodl tohoto vlákna po sedmdesáti letech chopit. Zatímco v jiných částech světa, jež nebyly válkou a politickými změnami tolik zasaženy, dopadly Miesovy myšlenky na úrodnou půdu, ve východní Evropě musely být prakticky vzkříšeny z mrtvých. Jako by Kuknyó chtěl postavit dům-dogma, použil nejprve svůj vlastní domov k tomu, aby svým klientům demonstroval, nakolik je toto architektonické tvarosloví vhodné k vytvoření rozlehlých obytných prostor.

Vila postavená v Budínských vrších (Budai-hegység), lemujících maďarské hlavní město na západní straně, nahradila borovicový les. Program se rozprostřel po parcele ve formě pavilonů ležících mezi zbylými stromy – koncept sleduje karteziánský systém souřadnic. Nastavením vyváženého poměru prostoru a hmoty a s pomocí odrazů na velkých prosklených plochách docílil architekt toho, že se budova rozplývá v okolním parku. Zdi oddělující jednotlivé místnosti pozbyly svou materiální podstatu, podobně jako ty ve slavném barcelonském pavilonu. Člověk může oceňovat koncept plynoucího otevřeného prostoru a zároveň si užívat vysokého komfortu.

Konsistentní miesovský přístup je přítomný také v interiéru veřejných obytných prostor v přízemí. Vyvstávají vzpomínky na vilu Tugendhat; hlavním motivem jídelny je barevné plátno od současného maďarského umělce Istvána Mazzaga. Autor interiéru, Gyula Ebedli, vytváří reflexe obrazu volbou živé sedací soupravy Minotti a červených Bugatti křesel. Dřevěné prvky kolem krbu odkazují v 3D formě k hudbě a rytmu. Směrem k ložnicové části interiér postupně ztrácí svou živost a temperament.
Kamkoli se v domě otočíme, cítíme se díky velkým proskleným plochám jako bychom se procházeli v okolním parku. Původní skladba rostlin byla zachována a obnovena; představuje tak dnes vyjímečnou zahradnickou hodnotu.

Když konečně skončilo historické období, jež přerušilo přirozený vývoj architektury,  Kuknyó zvedl ze země její nit jistou rukou a vytvořil vyjímečný příklad maďarské rezidenční architektury.