Vila Barrandov

Vila Barrandov
Celková užitná plocha: 488 m² (dům 383 m², terasy 105 m²)

Zadáním byla celková rekonstrukce a dostavba vily z počátku 70. let v Praze 5-Hlubočepích. Předpokladem rekonstrukce byl požadavek maximálně vycházet ze stávajících objemů stavby a účelně využít stávající nosné konstrukce domu.
Objekt je součástí existující vilové zástavby ulice, postupně vystavěné v rozpětí 20. - 80. let 20. století. Vlastní parcela má koncovou polohu ve slepé ulici. Dům je situován v uliční čáře, v horní části pozemku. Pozemek je výrazně svažitý k severu, směrem od komunikace. Západní hranicí je vzrostlý smíšený les. Jižní hrana spadá pod výrazným terénním zlomem. Parcela má podobu teras, z nichž nejvýraznější je střední travnatá plocha pod objektem. V její severozápadní části je osazen venkovní otevřený bazén s odpočinkovou plochou.

Hmotové řešení — Dům je navržen jako souborná kompozice hmot jednotlivých pater. Reflektuje výchozí posazení objektu do svahu, při výškovém rozdílu ulice a zahrady o jedno podlaží. Umožňuje jednoduché rozpoznání pater. Ta jsou v rámci celé stavby vždy posunuta či jinak jasně oddělena.
Směrem do zahrady je po patrech dům terasovitě „odstupňován“. Netvoří průběžné hmoty přes více pater. Stávající stavba je ze všech stran doplněna novými objemy předsazených teras (resp. hmot nižších podlaží). Silueta domu je vymezována a tvořena právě těmito terasami. Dům nemá balkónové či konzolové přesahující konstrukce (výjimkou je materiálově kontrastní snídaňová terasa jídelny). Hmota domu ustupuje s vyššími patry, půdorysně se směrem vzhůru také zmenšuje. Objemy spodních pater tvoří směrem ze zahrady jakousi „posouvanou“ podnož.
Směrem do ulice je dům určen stávající dvoupatrovou hmotou. Ta je doplněna upravenými objemy dvojgaráže s částmi vstupu a blokem terasy na západě.
Poslední patro (prostory dětí) tvoří jakousi „hlavu“ domu. Svou odlišnou formou se odkazuje na hladinu střešní krajiny okolních staveb. Je kontrastně převýšeno v částečně mezonetovém řešení.

Fasády — Jsou hladké omítané, zrno omítky 1 mm. Okna tvoří spolu s terasami základní prvky fasád. Okna mají navrženu různou výšku nadpraží, proměnnou hloubku zalomených ostění; nejčastěji jsou bez parapetu. Terasy domu mají dle funkce či výhledů materiálově různě řešená zábradlí. Plná zábradlí jsou integrována do rovin fasád, uplatňují se v siluetách stavby.
Poslední patro je hmotově, materiálově i barevně odděleno. Je provedeno technicky i barevně odlišně, v omítce s hrubou tlačenou texturou.
Před uliční fasádu posledního podlaží předstupuje konstrukce skleníku nad schodištěm. Je provedena jako celoskleněná lepená krabicová konstrukce. Tento transparentní objem (s jemným rastrem stínění) nad hlavní římsou měl být analogií domovního znamení. Její perforované stínění dosud nebylo provedeno. Pozice hlavního schodiště stavby, krytá skleníkem, zůstala v rámci dispozic dle původního návrhu ze 70. let.

Dispoziční řešení — Funkční náplň objektu je navržena ve čtyřech základních podlažích.
Suterén objektu obsahuje společenskou část domu. Navržená společenská místnost s barem, whirpooolem, vinotékou, fitness částí a saunou má přímý vstup a vazbu na zahradu. Ostatní části suterénu jsou využity především pro technické a skladové zázemí domu.
V přízemí je situována denní – pobytová část domu s kuchyní a jídelnou. Do ulice jsou v této úrovni řešeny garáže, analogicky s původním stavem. Vstupní partie jsou řešeny v oddělené výškové úrovni, v návaznosti na komunikaci.
Přízemí je v návaznosti na dvoustrannou svažitost pozemku a vzhledem k snížené existující úrovni podlah výškově řešeno v několika vzájemně posunutých úrovních.
Obytný prostor má dvoustranou orientaci – les, zahrada. V rámci obytného prostoru je vytvořeno několik center: Z obytného prostoru jsou přístupné dvě terasy. Západní terasa směrem k lesu je navržena zelená - vegetační. Při pohledech z interiéru tvoří pohledový „první plán“. Je podsvícena proskleným světlíkem whirpoolu suterénu. Jídelna je umístěna na východní straně dispozice. Kuchyň je opticky propojena se schodišťovou částí haly.
1. patro tvoří prostory pro rodiče (ložnice, pracovna, šatny). Část patra lze užívat odděleně – jako hostovskou část s vlastním odděleným zázemím.
2. patro je patrem dětí. Poslední úroveň – vložené 3. patro je dále řešena jako lokální mezonet.
Ploché střechy jsou přístupné samostatným schodištěm, tvoří slunicí střešní terasu.

Vzhledem k celkovým úpravám objektu, teras i bazénu byla nově řešena zeleň na pozemku - pohledově uvolněna střední část domu (před prosklenou plochou a průchodem ze suterénu). V těchto místech je navrženo široké zahradní schodiště vedoucí ze společenské místnosti přímo na terasu zahrady pod objektem.

V Praze dne 8. 6. 2010               
ing. arch. Richard Sidej
1 komentář
přidat komentář
Předmět
Autor
Datum
Neni co dodat
Jan Sommer
28.07.10 07:44
zobrazit všechny komentáře

Více staveb od znameniiii ARCHITEKTI