Urbánní koláž

Sedmdesátitisícové předměstí Champigny-sur-Marne na jihovýchodě Paříže se může pyšnit jak starým zachovalým městským jádrem, tak rozlehlými experimenty ze 70. let minulého století. Na jedno z takových sídlišť navrhl pařížský architekt Edouard François netradiční bytový dům, který si klade za úkol vytvořit nové městské centrum, kde se budou mísit komerční plochy s bydlením.
Françoisův vítězný návrh z roku 2006 usoudil, že zde nemůže vzniknout nic pěkného, protože celé široké okolí se samo jeví bezútěšně a namísto toho se rozhodl postavit něco opravdu velmi ošklivého, aby 'sousední stavby začaly působit svůdně'. Výsledkem toho jsou archetypální formy domu vyskládané na sebe. Předobrazy domů se architekt nechal inspirovat v sousedství. Jako sokl posloužil třípodlažní bytový dům obložený mědí, zinkem a terakotovými dlaždicemi. Každý dům má samostatný vstup z ulice. Uprostřed se nachází objemný třípodlažní blok, který svými rozměry připomíná bytovky z 50. let. Střídáním pásových oken s omítanými parapety vzniká výsledný dojem pruhované fasády. Horní část dotváří volně rozmístěné malé domy se sedlovou střechou, jejichž štíty směřují do všech stran. Přístup k těmto domkům je podobně jako u prostřední části po schodišti procházejícím skrz 'modernistickou' pásovou bytovku po nimi. Pokud pomineme formální pokleslost, tak byl při navrhování kladen velký důraz na kvalitu vnitřního prostředí. Všech 114 bytů se otevírá alespoň do dvou stran podle nejvyšších platných směrnic na ekonomickou efektivitu. Celý bytový komplex doplňují komerční plochy a krytá parkovací stání. Celý areál je protkán pohledovými osami, řadou průchodů a otevřených pasáží.