Biologicky rozmanitá věž M6B2

Vztah výškových budov a trvale udržitelného navrhování je otázka, která v současnosti zajímá řadu urbanistů. Města se nemohou rozšiřovat do nekonečna, ale současně obyvatelé proti mrakodrapům brojí. Francie není žádnou výjimkou. Protesty se nevyhnuly ani ekologicky koncipovanému výškovému domu na jižním okraji Paříže, jehož autorem je místní kancelář Maison Edouard François. Vítězný projekt z roku 2010 se snaží dokázat, že se vztah výškových budov a trvale udržitelných principů navrhování nemusí vylučovat. Myšlenka naopak ukrývá velký potenciál vertikálního zahušťování měst bez znatelného úbytku zeleně. Padesátimetrový eko-mrakodrap, který vyrostl na levém břehu Seiny, získal od místních úřadů výjimku, neboť okolní zástavba je limitována výškou 37 metrů. Zelená fasáda s popínavými rostlinami v trubkových květináčích je výrazně odlišná. Kromě bytového domu Edouard François vytvořil také 'rozsévač semen', kdy jsou rostliny unášeny větrem do okolí a napomáhají při obnově biologické rozmanitosti v metropoli.
Titanovohliníková fasáda v lehce nazelenalém tónu vytváří živý a proměnlivý moiré-efekt obraz celého domu. Zeleň navíc napomáhá k plastickému prohloubení celé fasády. Po několika letech po dokončení se dům proměnil v poklidnou zelenou oázu zasazenou uprostřed města.