Ulice Nádražní
Etapa II
Klenba z korun stromů pomalu poskytuje stín. Už si je kam sednout je na co koukat a dá se i přemýšlet. Třeba o tom co bylo, mohlo by být a co bude dál.
Ulice Nádražní se začala v městské struktuře Žďáru formovat začátkem 20. století, jako spojnice dnešního nám. Republiky s budovou vlakového nádraží. V 50. letech se nádraží přesunulo o cca 450 m jižním směrem. Význam ulice to ovšem nezměnilo, došlo jen k prodloužení ulice k nové budově, což se stalo impulsem pro vznik nové, již modernistické urbanistické struktury (2. pol. 20. století).
Projekt vychází z architektonické soutěže, jejímž řešením byla ulice Nádražní v celé své délce od nádražní budovy až po náměstí Republiky. Koncept návrhu je založen na vytvoření silné pěší osy/promenády na východní straně ulice mezi nádražím a křížením s ulicí Smetanova, odkud ulice dále pokračuje až k pěší zóně a na náměstí.
V první kroku etapě II byl proveden usek ulice od kruhového objezdu u Ivana směrem k poště.
Zásadní změnou oproti původnímu stavu je změna umístění podélných parkovacích stání. Ty jsou přemístěny na východní stranu ulice, ve smyslu příjezdu do centra města. Podélný parkovací pruh zároveň slouží jako dělící prvek mezi vozovkou a chodníkem, který po dokončení celé koncepce nabude svého významu. Parkovací stání jsou doplněna stromořadím. Chodník na západní straně ulice s potenciálem rozvoje občanské vybavenosti je navržen o necelý metr širší oproti původnímu stavu, jeho součástí je stromořadí s prostory pro městský mobiliář.
Vozovka je široká 6 metrů a umožňuje sdílený průjezd automobilů i cyklistů v obou směrech. Silnice je doplněna cyklo-piktogramy. V severní části u budovy České pošty bylo nutné zachovat původní stanoviště zastávek MHD.
V ulici Husova je na straně budovy pošty vloženo jednoho parkovací místo pro invalidy. Trasa vozovky je zde uskočena o 1,6 od osy běžné ulice. Vzniká tím vybočení, které zpomaluje dopravu před vjezdem do křižovatky a poskytne zvýšenou ochranu chodcům ve frekventovaném místě.
Tvarové řešení odpovídá především kvalitní dopravní obsluze a průjezdu územím v rámci zachování bezpečného provozu všech, jak automobilů, tak cyklistů i pěších. Oproti původnímu stavu jsou jednotlivé části prostoru jasně definovány a materiálově odlišeny.
Materiálové řešení částečně navazuje na již hotové úpravy povrchů nám. Republiky (ateliér RAW, 2015) a na okolní ulice širšího centra (ulice Husova a Tyršova). Vozovka je asfaltová, jen v místě křižovatky je pojízdná plocha z žulových kostek. Prostor křižovatky je tak sjednocen, materiálově odlišen oproti přímému úseku a tím zajišťuje zpomalení průjezdu v místě se zvýšeným pohybem chodců. Ze stejných kostek jsou vydlážděny i podélná parkovací stání pro automobily. Přechod pro chodce a místa pro přecházení, jsou provedeny v kontrastním okrovém odstínu žulové kostky. Obruby jsou kamenné o šířce 25 cm.
Zvýšená pozornost a důraz byl během realizace kladen na kvalitu zpracování a provedení jednotlivých detailů a materiálových rozhraní.
Ulice Nádražní se začala v městské struktuře Žďáru formovat začátkem 20. století, jako spojnice dnešního nám. Republiky s budovou vlakového nádraží. V 50. letech se nádraží přesunulo o cca 450 m jižním směrem. Význam ulice to ovšem nezměnilo, došlo jen k prodloužení ulice k nové budově, což se stalo impulsem pro vznik nové, již modernistické urbanistické struktury (2. pol. 20. století).
Projekt vychází z architektonické soutěže, jejímž řešením byla ulice Nádražní v celé své délce od nádražní budovy až po náměstí Republiky. Koncept návrhu je založen na vytvoření silné pěší osy/promenády na východní straně ulice mezi nádražím a křížením s ulicí Smetanova, odkud ulice dále pokračuje až k pěší zóně a na náměstí.
V první kroku etapě II byl proveden usek ulice od kruhového objezdu u Ivana směrem k poště.
Zásadní změnou oproti původnímu stavu je změna umístění podélných parkovacích stání. Ty jsou přemístěny na východní stranu ulice, ve smyslu příjezdu do centra města. Podélný parkovací pruh zároveň slouží jako dělící prvek mezi vozovkou a chodníkem, který po dokončení celé koncepce nabude svého významu. Parkovací stání jsou doplněna stromořadím. Chodník na západní straně ulice s potenciálem rozvoje občanské vybavenosti je navržen o necelý metr širší oproti původnímu stavu, jeho součástí je stromořadí s prostory pro městský mobiliář.
Vozovka je široká 6 metrů a umožňuje sdílený průjezd automobilů i cyklistů v obou směrech. Silnice je doplněna cyklo-piktogramy. V severní části u budovy České pošty bylo nutné zachovat původní stanoviště zastávek MHD.
V ulici Husova je na straně budovy pošty vloženo jednoho parkovací místo pro invalidy. Trasa vozovky je zde uskočena o 1,6 od osy běžné ulice. Vzniká tím vybočení, které zpomaluje dopravu před vjezdem do křižovatky a poskytne zvýšenou ochranu chodcům ve frekventovaném místě.
Tvarové řešení odpovídá především kvalitní dopravní obsluze a průjezdu územím v rámci zachování bezpečného provozu všech, jak automobilů, tak cyklistů i pěších. Oproti původnímu stavu jsou jednotlivé části prostoru jasně definovány a materiálově odlišeny.
Materiálové řešení částečně navazuje na již hotové úpravy povrchů nám. Republiky (ateliér RAW, 2015) a na okolní ulice širšího centra (ulice Husova a Tyršova). Vozovka je asfaltová, jen v místě křižovatky je pojízdná plocha z žulových kostek. Prostor křižovatky je tak sjednocen, materiálově odlišen oproti přímému úseku a tím zajišťuje zpomalení průjezdu v místě se zvýšeným pohybem chodců. Ze stejných kostek jsou vydlážděny i podélná parkovací stání pro automobily. Přechod pro chodce a místa pro přecházení, jsou provedeny v kontrastním okrovém odstínu žulové kostky. Obruby jsou kamenné o šířce 25 cm.
Zvýšená pozornost a důraz byl během realizace kladen na kvalitu zpracování a provedení jednotlivých detailů a materiálových rozhraní.
0 komentářů
přidat komentář
