Klenba z korun stromů pomalu poskytuje stín. Už si je kam sednout, je na co koukat a dá se i přemýšlet. Třeba o tom co bylo, mohlo by být a co bude dál.Ulice Nádražní se začala v městské struktuře Žďáru formovat začátkem 20. století, jako spojnice dnešního nám. Republiky s budovou vlakového nádraží. V 50. letech se nádraží přesunulo o cca 450 m jižním směrem. Význam ulice to ovšem nezměnilo, došlo jen k prodloužení ulice k nové budově, což se stalo impulsem pro vznik nové, již modernistické urbanistické struktury (2. pol. 20. století).
Pěší zóna je druhou realizovanou částí širšího záměru na revitalizaci této významné městské třídy. Koncept návrhu je založen na vytvoření silné pěší osy/promenády mezi těmito hlavními městskými částmi.
Nová podoba Pěší zóny je provedena jako jednoúrovňová s materiálově vymezeným středním pruhem pro snadnější pohyb cyklistů a zásobování. Zásadní změnou oproti předchozímu stavu bylo snížení šířky jízdního pásu z 9 na 5 metrů. Více prostoru tak dostaly chodníky podél fasád domů a cenný prostor byl nabídnut pro expanzi předzahrádek kaváren, občerstvení, drobných služeb a vybavenosti. Prostor ulice je doplněn jednostranným stromořadím, které vytváří stíněné plochy.
Materiálové řešení navazuje na již hotové úpravy povrchů nám. Republiky. Chodníky jsou navrženy ve velkoformátové kamenné dlažbě shodné s chodníky na náměstí. Dlažba jízdního pruhu navazuje na novou úpravu povrchů křižovatky v úseku kolem hlavní pošty, kde je použita drobná žulová kostka. Žulové obruby jsou šíře 25 cm s podsádkou 2 cm. Celý prostor je bezbariérový. Mobiliář a veřejné osvětlení svým výběrem a provedením detailu navazují
na část ulice Nádražní provedenou v roce 2020.
Stromy jsou vysázeny ve zpevněné ploše. Stromové rabátko je chráněno mříží. Každému stromu je zajištěn prokořenitelný prostor s dostatkem půdního vzduchu a s použitím strukturálního substrátu, který umožňuje prorůstání kořenů i po zhutnění. Prokořenitelný objem tvoří cca 25 m³ pro jeden strom. Jednotlivá výsadbová místa jsou vzájemně spojena rýhou (tzv. kořenovým mostem), která umožňuje propojení jednotlivých ploch do systému využitelného pro retenci vody a vzájemnou komunikaci jednotlivých stromů v kořenové zóně.
Hospodaření s dešťovou vodou bylo v návrhu a v realizaci prioritou. Zbudování prokořenitelných prostorů umožňuje zvýšenou infiltraci a retenci srážkových vod i intenzivních přívalových dešťů. Strukturální substrát vykazuje dobré retenční schopnosti. Systém počítá se sběrnou plochou komunikací přiléhajících ke stromořadí. Povrchová voda je sváděna do nejníže položené linie komunikace, kde je uličními vpustěmi odvedena do prokořenitelného prostoru stromu. Použití uličních vpustí s čistícím košem a sedimentační šachtou umožňuje hrubé předčištění srážkových vod. Pro regulaci odtoku přebytečné vody a doby vyprázdnění retenční rýhy prokořenitelného prostoru jsou na dvou místech umístěny šachty s bezpečnostním přelivem a regulovaným odtokem do dešťové kanalizace.