Stříbrný dům
Památkově chráněný dům na Masarykově náměstí č. 636/21 se nachází v jižní frontě náměstí, jeho dolní části. Jedná se o urbanisticky i architektonicky hodnotný objekt, který je zapsán v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek. V domě jsou odkazy humanisticky měšťanské (renesance) a prakticky měšťanské (18.–19. století), možná i erárně praktické. Renesance v něm udělala základní modulový rastr a členění (travé), praktické přestavby na něj neuměle navazují. Je typickým příkladem domu na náměstí, v dispozicích je racionální. Z toho vychází i návrh řešení a nalezení univerzální dispozice domu, která bude vyhovovat i v případě provozních úprav. Provoz je řešen převážně po výšce – sklepní, nástupní, společenské, kancelářské, galerijní.
Architektonický koncept
Občanská stavba musí být přístupná pro imobilní, proto je zde nutný výtah. Jeho pozice byla prověřována v osmi pozicích. Poloha v jádru dispozice je provozně nejefektivnější a nedegraduje další místnosti jen kvůli průchodnosti k výtahu. Byla vybrána střední ze tří komor v jádru dispozice.
Tvar střechy se sklony a proporcemi je zachován, líc střechy je pouze poposunut o cca půl metru výše. Střecha je oddělena prosvětlovací štěrbinou (vysokou cca 38 cm) od historické hmoty zdiva pod ní. Návaznost můžeme vidět i v inspiraci na klasické členění těla stavby architráv – metopy s triglyfy – římsa, kdy nuta hraje roli metopů s triglyfy, ty ostatně hrály roli nenosné výplně i tehdy.
Stávající krov postavený v roce 1893 je od svého vybudování staticky chybný a vyvozuje horizontální síly do obvodových zdí. Podlaha pod podkrovím je podle průzkumu v havarijním stavu, ten byl konstatován ostatně již před deseti lety. Z výše uvedených důvodů je navržena nová nosná konstrukce podkroví včetně podlahy pod ním.
Směrem do zahrady je kubická dostavba na straně, kde v minulosti stálo dvorní křídlo.
Materiálové řešení je jednoduché a používá především klasické materiály. Minerální povrchy omítek, podlahy kámen, jednobarevná cementovka, mozaika, dřevo, doplňky barevně natírané a stříbrné.
Architektonický koncept
- Odhalení a interpretace původní architektury (renezance až 19. století)
- Rehabilitace univerzální dispozice domu (určení hlavních, vedlejších a obslužných místností), tak aby odolávala případným provozním změnám
- Funkční řešení rozděleno po patrech (odzdola – sklepní, nástupní, společenské, kancelářské, galerijní)
- Výrazné zlepšení stavebně technického stavu (podlahy, krov, střecha)
- Zachování stávající dlouholeté funkce v přízemí (čajovny) a vytvoření jejího zázemí v dostavbě.
- Stříbrná linka domu v návaznosti na těžení stříbra a stříbrné filmové plátno
Občanská stavba musí být přístupná pro imobilní, proto je zde nutný výtah. Jeho pozice byla prověřována v osmi pozicích. Poloha v jádru dispozice je provozně nejefektivnější a nedegraduje další místnosti jen kvůli průchodnosti k výtahu. Byla vybrána střední ze tří komor v jádru dispozice.
Tvar střechy se sklony a proporcemi je zachován, líc střechy je pouze poposunut o cca půl metru výše. Střecha je oddělena prosvětlovací štěrbinou (vysokou cca 38 cm) od historické hmoty zdiva pod ní. Návaznost můžeme vidět i v inspiraci na klasické členění těla stavby architráv – metopy s triglyfy – římsa, kdy nuta hraje roli metopů s triglyfy, ty ostatně hrály roli nenosné výplně i tehdy.
Stávající krov postavený v roce 1893 je od svého vybudování staticky chybný a vyvozuje horizontální síly do obvodových zdí. Podlaha pod podkrovím je podle průzkumu v havarijním stavu, ten byl konstatován ostatně již před deseti lety. Z výše uvedených důvodů je navržena nová nosná konstrukce podkroví včetně podlahy pod ním.
Směrem do zahrady je kubická dostavba na straně, kde v minulosti stálo dvorní křídlo.
Materiálové řešení je jednoduché a používá především klasické materiály. Minerální povrchy omítek, podlahy kámen, jednobarevná cementovka, mozaika, dřevo, doplňky barevně natírané a stříbrné.
0 komentářů
přidat komentář
