Sportovní centrum Stopiče
Športna dvorana Stopiče
Sportovní centrum leží v malé obci Stopiče jihovýchodně od Novo Mesto, které je hlavním městem regionu Dolenjska. Střed obce dosud představovala jen škola s venkovním hřištěm. V roce 2007 uspořádal městský úřad architektonickou soutěž na novou podobu sportovní haly, v níž zvítězila mladá lublaňská dvojice Rok Jereb a Blaž Budja. Prvenství v soutěži a získání zakázky jim tak umožnilo opustit kancelář Ravnikar Potokar a založit si vlastní architektonický ateliér.
Projekt má nabídnout novou odpověď na otázky, jak by měla vypadat současná veřejná vybavenost na typickém slovinském venkově. Objekt slouží především jako krytá sportovní hala pro stávající základní školu a současně v odpoledním čase ho místní komunita využívá jako sportovní centrum. Centrum se svojí architekturou snaží hmotově, orientací ke světovým stranám i použitím materiálů reagovat na specifika zdejšího prostředí s malými venkovskými domy, kostelní věží a okolním zalesněným kopcem. Obslužné provozy sportovního centra, stejně jako napojení na původní školní budovu, jsou rozmístěny po obvodu stavby, která se svým tvarem přizpůsobuje svažujícímu terénu. Tento lemující prstenec vyrovnává výškové nerovnosti a současně zakrývá hlavní hmotu sportovní haly, která jako obří dřevěný box vyrůstá uprostřed stavby. Místnosti uvnitř objektu jsou rozesety kolem hlavní sportovní haly. Propojující vstupy, chodby a pasáže jsou navrženy tak, aby byly co nejvíce otevřené a prostupné. Okna mezi jednotlivými částmi centra umožňují návštěvníkům průhledy skrze celou budovu. Kromě hlavního jižního vstupu se lze do objektu dostat ještě západním služebním vchodem. Hlavní sportovní hala nabízí posezení pro 220 diváků. Kromě toho se vedle hlavní sportovní haly nachází ještě rozcvičovna, která je rovněž využívána k trénování házené.
Autoři se při navrhování sportovního centra obrátili na místní tradice a rozhodli se využít místní materiály, který nejlépe zapadají do vesnického prostředí. Ke snadnějšímu začlenění napomohlo rozsáhlé využití dřeva, pohledového betonu a plechové střechy. Fasády tvoří kvalitní modřínové dřevo a okna jsou zasazená do hliníkových rámů. Většina podlah je z teracca až na sportoviště, kde jsou parkety.
Projekt mladých tvůrců získal v roce 2012 prestižní Plečnikovu medaili.
Projekt má nabídnout novou odpověď na otázky, jak by měla vypadat současná veřejná vybavenost na typickém slovinském venkově. Objekt slouží především jako krytá sportovní hala pro stávající základní školu a současně v odpoledním čase ho místní komunita využívá jako sportovní centrum. Centrum se svojí architekturou snaží hmotově, orientací ke světovým stranám i použitím materiálů reagovat na specifika zdejšího prostředí s malými venkovskými domy, kostelní věží a okolním zalesněným kopcem. Obslužné provozy sportovního centra, stejně jako napojení na původní školní budovu, jsou rozmístěny po obvodu stavby, která se svým tvarem přizpůsobuje svažujícímu terénu. Tento lemující prstenec vyrovnává výškové nerovnosti a současně zakrývá hlavní hmotu sportovní haly, která jako obří dřevěný box vyrůstá uprostřed stavby. Místnosti uvnitř objektu jsou rozesety kolem hlavní sportovní haly. Propojující vstupy, chodby a pasáže jsou navrženy tak, aby byly co nejvíce otevřené a prostupné. Okna mezi jednotlivými částmi centra umožňují návštěvníkům průhledy skrze celou budovu. Kromě hlavního jižního vstupu se lze do objektu dostat ještě západním služebním vchodem. Hlavní sportovní hala nabízí posezení pro 220 diváků. Kromě toho se vedle hlavní sportovní haly nachází ještě rozcvičovna, která je rovněž využívána k trénování házené.
Autoři se při navrhování sportovního centra obrátili na místní tradice a rozhodli se využít místní materiály, který nejlépe zapadají do vesnického prostředí. Ke snadnějšímu začlenění napomohlo rozsáhlé využití dřeva, pohledového betonu a plechové střechy. Fasády tvoří kvalitní modřínové dřevo a okna jsou zasazená do hliníkových rámů. Většina podlah je z teracca až na sportoviště, kde jsou parkety.
Projekt mladých tvůrců získal v roce 2012 prestižní Plečnikovu medaili.
0 komentářů
přidat komentář
