Sídlo Svazu přádelen bavlny

Budova původně sloužila jako sídlo jednoho z nejprominentnějších sdružení vlastníků přádelen bavlny v Indii. Úřad poskytoval potřebné zázemí pro centrální administrativu i valné shromáždění svazu. Ze stavby situované do zahrady na břehu řeky se nabízí malebný výhled na barvíře peroucí a sušící svoje bavlněné látky ve společnosti volavek, krav, buvolů a oslů chladících se napůl ponořených ve vodě. Takové panorama přímo vyzývalo pokusit se prostřednictvím architektury zarámovat tyto výhledy z každého patra stavby – pro výhledy personálu při jejich každodenní práci, pro slavnostní večery, pro noční výhledy z patra zasedacího sálu a také ze střechy. Uspořádání je velmi disciplinované; budova je orientována podle převládajících větrů. Východní a západní fasády mají svoje venkovní sluneční clony vypočítány přesně podle ahmedabadské zeměpisné šířky a dráhy slunce, zatímco severní a jižní jsou slepé (nebo téměř slepé). Střecha byla společně s barem využívána k večerním zábavám. Zasedací síň tvoří tenká cihlová stěna s dvojí křivostí obložená dřevěnými panely (, jejichž struktura je na fotografiích extrémně zveličena). Fotografie byly pořízeny ještě předtím, než byla nainstalována sedadla – buď v nahodilém nebo pravidelném uspořádání. Z akustických důvodů byly ze stropu vertikálně zavěšeny také dvě tapisérie. Hala je nepřímo osvětlena paprsky odraženými ze zakřiveného stropu, který je ochlazován vodní nádrží a dvěma zahradami umístěnými na střeše.
Provoz: od nejnižší úrovně až po střechu jsou ve všech poschodích k dispozici dva výtahy. Pěším se po dlouhé rampě nabízí cesta z ředitelského patra až k venkovnímu parkovišti. V monzunovém období však auta smějí parkovat hned proti slunečním clonám sahajícím až k zemi.
Severní a jižní fasády jsou z neomítaných cihel; východní a západní fasády jsou ze surového pohledového betonu; žaluzie jsou obloženy dřevem a stěny kovovými pláty.
Podlahu tvoří kámen z Dilí (Morak), který je podle systému “Optimum Modulor“ umístěn také vlevo a vpravo na stěnách až ke stropu a slouží jako “kamenná tapisérie“ v kancelářích prezidenta a ředitele stejně tak jako na střešní terase zasedací síně.

Le Corbusier, Oeuvre Complete 1952-57, s.144