Gerrit Rietveld navrhl pavilon pod širokým nebem pro zobrazení malých soch v Sonsbeek parku v Nizozemsku na třetí Mezinárodní sochařské výstavě. Po skončení výstavy byl pavilon demontován. Vše bylo zamýšleno jako dočasná stavba pouze po dobu výstavy. Nicméně na mnoho lidí velmi zapůsobil svou jednoduchostí a o deset let později z iniciativy několika holandských architektů stavba našla trvalý domov v Kroller-Muller Muzeu, kam se přemístila pod novým názvem Rietveld Pavilon. Dne 8. května 1965 byl oficiálně zahájen společně s výstavou soch od Barbary Hepworth.
Od samého počátku byl stálým zdrojem obav jak udržovat Rietveld pavilon. Mezi hlavními otázkami bylo, jak ochránit strukturu pavilonu (beton, cihla, sklo, dřevo, lak), aniž by byl ohrožen dočasný charakter. Byly zváženy všechny metody. Konzervace a restaurování, ale nakonec musel být pavilon v roce 1965 rozebrán. V roce 2010 se muzeum postavilo z nového materiálu, ale snažilo se o největší zachování s původním Rietveldovým návrhem. Některé zachovalé části původního pavilonu z roku 1965 byly ponechány. Nyní je pavilon opět přístupný veřejnosti. Současná stavba vyžaduje méně údržby. Mírně se změnil se původní materiálu, ale je to sotva viditelné, takže estetický působí stále stejně. Stavba je dostatečně odolná, aby vydržela i po dobu několika desítek let. Pavilon je majetkem státu Nizozemska, které (jako vlastník) je zodpovědné za jeho údržbu. Jedná se památkové chráněnou stavbu.
Martina Zachrlová