Restaurace ve Valentinské

Kontextem tohoto projektu je jedno z témat architektonického navrhování - redukce vnějších a vnitřních procesů, které jsou potřebné, ale ve svých důsledcích nesmí svazovat.
Z hlediska přístupu architekta nejde o formální výřečnost architektury. Jde o nepsanou solidaritu k podstatě použití materiálů a hmoty v prostoru. Jsou přirozeně zahrnuty expresivnější a drsnější materiály, jejichž koncentrací dochází k širšímu vnímání forem a jejich významů. Aby významy byly správně vnímány, musejí mít měřítko, které se v konečné fázi stává těžištěm realizovaného řešení.
V rámci tohoto projektu jde o hierarchii vkládaných prvků, které toto měřítko částečně nepostrádají, stávají se multifunkcí hmoty a navazují tak na daný architektonický prostor. Tento přístup k navrhování vytváří principy, které jsou založeny na minimalizování dekoru, na scelování materiálových variant a hmoty charakteristické svým individuálním výrazovým projevem. "Dekor" supluje samotná podstata materiálů, jež jsou dány vlastní strukturou, barevností a detailem. Jiným důležitým podnětem při rekonstrukcích je práce s nahodilostí a procesním zapracováním vzniklých vztahů do realizace.
V případě projektu ve Valentinské mělo dojít k pochopení těchto souvislostí. Z hlediska zadání nesmí docházet k určité upjatosti, která svazuje, dává prostor manipulaci a ve svých důsledcích nesmí činit z přístupu architekta k samotnému dílu pouze mechanickou reprodukci. I přesto, že architekt sleduje uměle vložený účel a přiřazené funkce, musejí být okolím respektovány obecné a konkrétní zásady v přístupu k dílu samotnému.
Univerzálním a emocionálním měřítkem potom je, jak se konečný uživatel v prostoru cítí. Jde o přístup a estetické pojetí, které zde vytváří charakter určité nejednoznačnosti, proměnlivosti v čase a užívání. Celková atmosféra návrhu byla přirozeně ovlivněna vlastní lokalitou, jejím kulturně-uměleckým a sociálním kontextem.
Prostor funguje pod názvem Mistral Café.