Rektorát v Alicante
Campus San Vicence del Raspeig univerzity v Alicante leží na bývalém vojenském letišti Rabasa. Siza byl osloven, aby v blízkosti opuštěné kontrolní věže na západním okraji campusu navrhl kancelářskou a správní budovu rektorátu, která je nakonec zamýšlena jako uzavřená tvrz ochraňující své uživatele před horkým klimatem. Budova rektorátu akcentuje rovinných charakter celého campusu a směrem ke kontrolní věži na jižní straně se postupně snižuje. Hlavnímu vstupu na jihovýchodním rohu dominuje obří blok žuly umístěný kolmo do otvoru. Na severním konci budovy se nachází komornější vstup pro pěší skrz malé nádvoří a také rampa vedoucí podzemních garáží. Budova se dvěma nádvořími je založena na půdorysu písmene H, které jasně vymezuje hierarchii jednotlivých nádvoří; větší podélné nádvoří slouží administrativě, zatímco menší má na starostí společenskou a reprezentativní funkci. Část spojující obě tyto nádvoří obsahuje foyer, atrium a další komunikační prostory. Široký vstupní foyer shora prosvětluje půlkruhový otvor, který zároveň propojuje obě patra rektorátu.
Aby jste mohli vstoupit do budovu, musíte nejprve projít napříč celým nádvořím, které tvoří rozlehlý otevřený prostor lemovaný arkádami a vysypaný pískem. Krytý průchod v horním patře zdůrazňuje introvertní povahu stavby. Silně přečnívající římsa ze světlého hlazeného betonu změkčuje světlo vlévající se do vysokých a úzkých učeben a kanceláří. Mléčně prosklené dveře do dvorů téměř eliminují potřebu umělého osvětlení v místnostech. Denní i umělé osvětlení je v interiéru skoro vždy difúzní a nepřímé.
Povrchy vnějších stěn tvoří sádrový štuk smíchaný s cihelnou drtí po obvodu doplněný soklem z keramických dlaždic, což je tradiční způsob, jak v tomto regionu dosáhnout požadovaný chlad v prostorách. Vnitřní stěny jsou obloženy světle žlutými kachličkami, podlahy veřejných prostorů jsou v přízemí z kamene a v horním patře dřevěné, čímž jsou jednotlivé podlahy hierarchizovány.
Konstrukční jednoduchost betonových sloupů a stropních desek umožnila vznik vnější cihlové stěny se vzdušnou mezerou sloužící jako izolace před rozpáleným počasím. Povrch vnějších stěn je z důvodu snadnější údržby obložen do výšky 1,8 m kamennými deskami.
Aby jste mohli vstoupit do budovu, musíte nejprve projít napříč celým nádvořím, které tvoří rozlehlý otevřený prostor lemovaný arkádami a vysypaný pískem. Krytý průchod v horním patře zdůrazňuje introvertní povahu stavby. Silně přečnívající římsa ze světlého hlazeného betonu změkčuje světlo vlévající se do vysokých a úzkých učeben a kanceláří. Mléčně prosklené dveře do dvorů téměř eliminují potřebu umělého osvětlení v místnostech. Denní i umělé osvětlení je v interiéru skoro vždy difúzní a nepřímé.
Povrchy vnějších stěn tvoří sádrový štuk smíchaný s cihelnou drtí po obvodu doplněný soklem z keramických dlaždic, což je tradiční způsob, jak v tomto regionu dosáhnout požadovaný chlad v prostorách. Vnitřní stěny jsou obloženy světle žlutými kachličkami, podlahy veřejných prostorů jsou v přízemí z kamene a v horním patře dřevěné, čímž jsou jednotlivé podlahy hierarchizovány.
Konstrukční jednoduchost betonových sloupů a stropních desek umožnila vznik vnější cihlové stěny se vzdušnou mezerou sloužící jako izolace před rozpáleným počasím. Povrch vnějších stěn je z důvodu snadnější údržby obložen do výšky 1,8 m kamennými deskami.
0 komentářů
přidat komentář
