Rekonstrukce Liebiegova paláce v Liberci

Liebiegův palác neboli vila Johanna Liebiega mladšího, patří k nejvýznamnějším stavebním památkám města Liberce.
Tato stavba odráží finanční a společenský vzestup rodiny Liebiegů. Johann Liebieg přišel do Liberce roku 1818 jako 16letý soukenický dělník a postupně se vypracovali na jednoho z nejbohatších textilních podnikatelů v Rakousku Uhersku. Roku 1870 byl císařem povýšen do šlechtického stavu. Na místě původního klasicistního domu navrhl stavitel Gustav Sachers po r. 1870 rodinné sídlo Liebiegů ve stylu italských renesančních paláců s předpolím, vnitřním nádvořím a zadní zahradou s  altánem. Zatímco vzhledem se palác inspiroval historickými předlohami, technické vymoženosti představovaly tehdejší „high-tech“ – ústřední a podlahové vytápění, koupelna, splachovací toaleta, výtah, světlíky.
Po téměř 150 letech přistoupilo Statutární město Liberec k rekonstrukci paláce s hlavním cílem vytvořit polyfunkční komunitní centrum, tzv. „Centrum aktivního života“, tedy veřejnosti přístupné víceúčelové zařízení, které má nabídnout především širší spektrum sociálních služeb a aktivní trávení volného času místním komunitám. Rekonstrukce se týkala všech částí paláce i venkovních ploch.
Zděné konstrukce byly v relativně dobrém stavu. Podrobný průzkum dřevěných konstrukcí stropů a krovu však ukázal daleko vyšší míru poškození, nežli se předpokládalo. Dřevěné konstrukční prvky byly navíc navzájem provázány a zčásti zabíhaly hluboko do zdiva. Po posouzení mykologem, statikem a památkáři bylo rozhodnuto o částečné výměně, protézování či ponechání stávajících dřevěných prvků a o kombinaci mikrovlnného záření a impregnace proti dřevokazným houbám a hmyzu. Samostatnou kapitolou byla sanace štukových stropů v tzv. „Piano Nobile“ kotvených do poškozených stropních konstrukcí nad 2.NP. Štuky i omítka na stropě držely na rákosu kotveném hřebíky do prken – to vše 150 let staré, přeschlé. Prkna byla kotvena na rákosníky, které bylo nutné zčásti vyměnit či protézovat. Nejcennější partie stropních štuků byly proto během oprav a výměny rákosníků zafixovány molitanovými segmenty a podepřeny. Po opravě celého souvrství stropu bylo provedeno restaurování stropních štuků a maleb.
S ohledem na míru poškození dřevěných stropů nad 2.NP bylo rozhodnuto rozkrýt a opravit i stropy mezi 1. a 2.NP, na kterých spočívaly původní parketové podlahy s intarziemi z vzácných dřevin. Odborná firma tyto parkety rozebrala a po sanaci nosného souvrství podlah znovu položila.
Okna s původním obkladem špalet, kloubovými dřevěnými okenicemi a mramorovými parapety byla odborně opravena, obnoveno bylo i původní fládrování. V celém objektu byly opraveny původní dveře nebo zhotoveny kopie dle historických předloh včetně kování.
Na střeše byla novodobá plechová krytina nahrazena skládanou břidlicí, byly obnoveny původní světlíky a podle historických fotek doplněno zábradlí na pochuzí část střechy.
Fasáda byla očištěna a restaurována podle sond do původní monochromatické barevnosti včetně kamenných reliéfů a soklu. Nejvýraznější změnou na fasádách bylo obnovení původní prosklené oranžerie, která bude nově sloužit jako kavárna.
V zahradě byly odstraněny nevhodné živé ploty a náletové porosty tak, aby se z obou stran otevřel prostor a průhledy na obnovené fasády paláce.
Díky rekonstrukci získal Liebiegův palác znovu podobu, jakou měl na konci 19. stol. a zároveň je připraven sloužit veřejnosti jako místo pro spolky, zájmové a neziskové organizace města Liberec.