Kostelní náměstí spolu s kostelem sv. Petra a Pavla tvoří významnou součást struktury původního středověkého města Broumova vymezeného svými hradbami. Kostelní náměstí je v tomto území protějškem ke klášteru. Náměstí a klášter leží na ose města vedoucí z východu na západ. Tato osa tvoří kratší rameno kříže. Delší rameno tvoří osa ve směru za severu k jihu, která je určena rovnoběžnými ulicemi, setkávající se u místa bývalých městských bran Horní a Dolním a v ploše hlavního náměstí. Kompozice dohromady vytváří křesťanský kříž. Farní kostel sv. Petra a Pavla je a byl určen pro potřeby veřejnosti, proto jej obklopoval hřbitov. Klášterní kostel sloužil pouze pro potřeby kláštera. Z dnešního pohledu je jižní část Kostelního náměstí důležitá zejména pro pěší. Ti zde mají jeden z hlavních přístupů do centra města od východu. Z této strany do města přicházejí i turisté, kteří většinou zaparkují autobusy na blízkém záchytném parkovišti. Do města zde přicházejí také obyvatelé z nedalekých obytných čtvrtí. Severní část náměstí, oddělená hmotou kostela, je využívána zcela odlišně. Přes tuto část nevedou žádné důležité komunikační směry, a má proto podstatně komornější atmosféru. Slouží pro odpočinek místních obyvatel zejména pro školáky z blízkých škol. Před rekonstrukcí byla severní část volnou nezpevněnou zatravněnou plochu bez náznaku jakéhokoliv využití. Projekt rekonstrukce Kostelního náměstí tedy musel kromě návrhu rekonstrukce stávajících ploch také najít nové uspořádání severní části náměstí.
Náměstí v jakémkoliv městě tvoří především prostor, který je vymezen a členěn převážně okolní zástavbou. Náměstí není nikdy parkoviště, kruhový objezd ani parkem. Náměstí je prostor pro všechny obyvatele - "obývací pokoj města" a volná plocha umožňující různé činnosti: trhy, poutě, koncerty, divadelní představení, anebo pouhé setkávání a odpočinek obyvatel s možností občerstvení či nákupu. Rekonstruovanou plochu Kostelního náměstí jsme proto navrhli jako celistvou v mírném přirozeném sklonu. Náš návrh spočívá v opětovném vyrovnání výškových úrovní ploch a v použití původní žulové dlažby kombinované s fragmenty vydlážděnými z čedičových odštěpků. Vyrovnání výškových nerovností usnadňuje využití náměstí i pohyb po něm. Jednotlivé zóny nejsou vymezeny ani rozdílnou výdlažbou, pouze spádováním k dešťovým vpustím.
Jediným výrazným prostorovým prvkem nového návrhu je vodorovné prostranství, vytvořené "zaříznutím" do přirozeně se svažující plochy náměstí. Odlišné výškové úrovně hran prostranství jsme vyrovnali schodišti na východní a severní straně. Na severní straně schodiště doplňují zabudované lavičky, které je možné vnímat také jako hlediště pro společenské akce na volném prostranství. Západní strana prostranství spolu s jižní plynule přecházejí do plochy náměstí. Schodiště jsou obložená hraněným kamenným obkladem z Božanovského pískovce. Východní schodiště vybíhá nad úroveň přilehlé vodorovné komunikace a vytváří chodník s obrubou. Do tohoto chodníku jsme vysadili stromořadí lip. V těžišti náměstí je umístěná vodní plocha s pítkem. Pítko slouží k občerstvení kolemjdoucích, je spínáno fotobuňkou. Přebytečnou vodu, která z něj vytéká, shromažďuje bazének. Vodní plochu v bazénku neznatelně vymezují tenké linie hran ocelové konstrukce bazénku, kde jedna z kratších stran je i nižší a dovoluje tak vodě odtékat po bočnici bazénku do kanálku. Kompozici náměstí dotváří i skládaná dlažba z žulových kostek spolu s geometricky přesně vymezenými menšími plochami dlážděnými z čedičových odštěpků. Tyto obrazce jsou situovány kolmo k ose kostela, který tvoří na náměstí hlavní dominantu. Osu hlavního vstupu do kostela jsme zvýraznili do kamenné dlažby z Božanovského pískovce zapuštěným nerezovým páskem. V jižní části náměstí je způsob vydláždění ploch stejný. Protiváhu pítka zde tvoří nově navržená několikametrová lavička se zabudovaným spodním osvětlením Zářivky zabudovaného osvětlení osvětlují prostor náměstí nepřímým světlem. Další osvětlení náměstí tvoří kombinace nových zapuštěných svítidel s původními historickými lampami.