Rekonstrukce bývalého kina Central
Stavba rekonstrukce bývalého kina je součástí areálu Muzea umění Olomouc. Jedná se o jednu z etap stavebních úprav muzea. Řešené prostory zahrnují sál kina ve 2. a 1. podzemním podlaží, původní vstupní vestibul kina a zázemí návštěvníků a účinkujících v 1. podzemním podlaží. Dále také nový vestibul v 1. nadzemním podlaží Muzea umění, který spolu s novým schodištěm a výtahem propojuje všechny úrovně a současně umožní vstup do prostor muzea a do dvou menších sálů v přízemí, jejichž výstavba je předmětem navazující etapy. Výsledkem budou tři variabilně využitelné sály s různými velikostmi a s možností vzájemného propojení a s vazbou na ostatní provoz muzea.
Bývalé kino Centrál bylo adaptováno na víceúčelový sál sloužící pro divadelní představení, koncerty, konference, taneční představení, filmová představení a plesy. Našim záměrem bylo splnit toto programové zadání, a přitom respektovat hodnotnou architekturu sálu, kterou navrhli architekti Škvor a Zázvorka ve čtyřicátých letech. Pro tu je charakteristické tvarování železobetonovým skeletem, podkovovitým balkonem, zrcadlem stropu s vlnitým podhledem a celkové prostorové a materiálové řešení sálu. Architektonicky je proto sál řešen s minimem nových zásahů. Je zachováno prostorové uspořádání a orientace jeviště – hlediště – balkon – vestibul. Srovnáním podlahy do jedné, vodorovné úrovně s novými instalacemi topení a větrání v kanálech pod podlahou je vytvořena báze pro systém pojízdných kazet do sebe zapadajících, a tak je vytvořeno variabilní jeviště a hlediště. Pro divadelní techniku, ozvučení a scénické osvětlení je navržen spouštěcí systém nosníků, půdorysně vepsaný a zavěšený do stropního zrcadla. Jediným výrazným tvarovým zásahem je úprava křivky balkonu v zadní části hlediště a úprava křivek stěn po stranách jeviště pro zákulisí a nástup herců. Tyto zásahy jsou odůvodněny potřebou divadelního provozu, který je prostorově náročnější než původní provoz kina.
Bývalé kino Centrál bylo adaptováno na víceúčelový sál sloužící pro divadelní představení, koncerty, konference, taneční představení, filmová představení a plesy. Našim záměrem bylo splnit toto programové zadání, a přitom respektovat hodnotnou architekturu sálu, kterou navrhli architekti Škvor a Zázvorka ve čtyřicátých letech. Pro tu je charakteristické tvarování železobetonovým skeletem, podkovovitým balkonem, zrcadlem stropu s vlnitým podhledem a celkové prostorové a materiálové řešení sálu. Architektonicky je proto sál řešen s minimem nových zásahů. Je zachováno prostorové uspořádání a orientace jeviště – hlediště – balkon – vestibul. Srovnáním podlahy do jedné, vodorovné úrovně s novými instalacemi topení a větrání v kanálech pod podlahou je vytvořena báze pro systém pojízdných kazet do sebe zapadajících, a tak je vytvořeno variabilní jeviště a hlediště. Pro divadelní techniku, ozvučení a scénické osvětlení je navržen spouštěcí systém nosníků, půdorysně vepsaný a zavěšený do stropního zrcadla. Jediným výrazným tvarovým zásahem je úprava křivky balkonu v zadní části hlediště a úprava křivek stěn po stranách jeviště pro zákulisí a nástup herců. Tyto zásahy jsou odůvodněny potřebou divadelního provozu, který je prostorově náročnější než původní provoz kina.
SBORWITZ Architekti
0 komentářů
přidat komentář
