Historie
Zámek Freudenstein ve Freibergu prošel v během času řadou změn a byl přizpůsoben různým potřebám. V jeho historii lze zajít až do románského období či nalézt úzké propojení se sídlem saského vévody. Svoje nejslavnější období však zámek zaznamenal v renesanci. Následně byl přestavěn na vojenské skladiště a od té doby jeho stav upadá. Zámek opakovaně prošel několika proměnami: od tvrze k reprezentativnímu sídlu šlechticů, přes zbrojní sklad až po vojenský lazaret. Vložením nové funkce by se měl tento vývoj konečně zastavit. Tato výjimečná stavba by nyní měla vyprávět svůj příběh a utvrzovat svůj kulturní význam.
V únoru 2005 se konala mezinárodní soutěž, v níž vyhráli AFF Architekten z Berlína. Mezi rozhodnutím poroty a dokončení stavby uplynulo pouhých 156 týdnů. Od podzimu 2008 zámek hostí nejucelenější archiv o hornictví v Evropě a největší sbírku minerálů na světě. Kromě toho přibyla na nádvoří také nová restaurace.
Koncept
Nádvoří - tzv. “Neue Schlosshof“ má pravoúhlý tvar obklopený ze všech čtyř stran zámeckými křídly. Návrh vychází z výstav konaných uvnitř objektu. Velké desky žluté žuly mají tvar různých nerostů zasazených do plochy pískovaného asfaltu. Celý soubor navíc doplňují dva černé pavilony z černého betonu.
Kostelní křídlo - druhý nově navržený objekt je vložen do bývalého kostelního křídla (Kirchenflugel). Tato moderní archa ukrývá ve svých archivech za mohutnými stěnami ve čtyřech podlažích celou historii hornictví v Sasku. Pokladnice je zakotvena do historických zdí a navenek se projevuje prostřednictvím vyčnívajících okenních otvorů (tzv. “Hutzen“). Prostorové členění mezi starými a novými stěnami je záměrné výrazné, aby se dalo snadno rozlišit mezi historickým a novým příběhem zámku: z bývalé kaple a prostřední zbrojnice je dnes čítárna a výstavní prostory.
Velká věž - kdysi byla součástí komnat saského velkovévody. Její současnou funkcí jsou kanceláře saského důlního archivu. Vstupní část zároveň funguje jako atrium umožňující nahlédnout na průběh archivace a zároveň usnadňující vzájemnou komunikaci. V přízemí je zachována část dřevěné konstrukce jako památka na původní přestavby na vojenský arzenál. Při navrhování bylo vždy pamatováno, aby šlo rozlišit mezi starými a novými plochami.
Dlouhý dům - v této části zámeckého areálu můžeme spatřit stavební prvky sahající od gotických špalet až po dřevěné renesanční prvky vsazené do celkové prostředí z 19. století. Do čtveřice nejzajímavějších sbírek s minerály se vstupuje přes dnešní “Raumlust“. Prohlídkou výstavy se návštěvník setká nejen s minerály z celého světa, ale také seznámí s historií zámku.
Stavební prvky - zábradlí, stoly, dveře či okenice jsou kromě svého funkčního účelu také architektonickou výpovědí. Jejich prostřednictví vzniká pojítko mezi stavbou a identitou nového hospodáře. Vypráví příběh svého vzniku a zároveň naplňují požadavky na nové veřejné stavby. Barevné pojetí místností se podobá výstavovaným minerálům. Všechny prvky dokážou být soběstačné, ale zároveň obsloužit celek.