Řadový dům O-10

Outdoorová galerie současné berlínské architektury
Území v centru Berlína za ministerstvem zahraničních zemí doznalo v uplynulých letech dramatických změn. Kdo tu dva tři roky nebyl, má teď potíže se zde vyznat. Místo, které dlouhá léta leželo ladem se město rozhodlo rozparcelovat a vybudovat na něm řadu úzkých rodinných domů. Původním záměrem bylo přitáhnout úspěšné a bohaté lidi, kteří by se rádi usadili v centru, ale nechtějí se vzdát představy soukromého domu s vlastní zahradou. Zastavovacím plánem nové městské čtvrti Friedrichswerder byl pověřen architekt Klaus Theo Brenner, který na přání tehdejšího ředitele stavebního úřadu Hanse Stimmanna měl přitáhnout „neue Urbanite“. Rozvržení jednotlivých bloků se drží stavebních linií před rokem 1900. Pozemky měly být 16 metrů široké a směrem zadních uliček ještě jednou rozděleny na polovinu, takže jejich šířka měla být jen 8 metrů. Nakonec se každý stavebník musel se svým vybraným architektem vejít do šest a půl metru širokého průčelí. Maximální povolená výška je 19 metrů (šest podlaží).
Mezi předními bytovými domy a zadními rodinnými domy se nachází zahrada. Bytové domy mají pouze jen byt na patro. Spodní dvě poschodí se nachází v tzv. soklovém pásu a mají vypadat jinak než podlaží nad nimi. Fasády mají být zakončeny římsou v přibližně stejné výšce. Přestože se teoretikové a někteří architekti dožadovali ještě přísnějších stavebních pravidel, nakonec bylo svoleno k výrazně individualistickému projevu jednotlivých staveb. Inspirací pro většinu domů byla umírněná moderna, ale i stavby z režného zdiva vycházející z anglického nebo amerického historického předobrazu. Prvky použité na fasádě u řadového domu od Hanse Kollhoffa se upínají až k době klasicismu. Dům Davida Chipperfielda stojící hned vedle Kollhoffa se ubránil cestování nazpět v čase a působí vyváženým dojmem - je reprezentativní a současně umírněný. Přestože se jedná o luxusní bydlení s velkorysými vnitřními dispozicemi, snaží se na sebe neupozorňovat a splynout.

---

Nová městská čtvrť “Friedrichswerder“ se nachází ve středu Berlína mezi ulicemi Werderstrasse, Leipziger Strasse, Oberwallstrasse, Niederwallstrasse a Kurstrasse.
Předobrazem pro tuto novou městskou část byla historická zástavba řádovými domy, jak ji známe z Anglie minulého a předminulého století. Návrat k historické městské skladbě, pro níž jsou charakteristické prvky jako dům, dvůr, blok, ulice a náměstí, tvoří základní kostru pro tvorbu pravidel “Planwerk Innenstadt“ senátního výboru pro městské plánování.
I přes pevně stanovená typologická omezení úzké hluboké parcely se podařilo díky velké výšce místností dosáhnout velkorysosti. Kvalita přirozeného osvětlení prostoru je důležitější než optimalizace ploch a flexibilita. Umístění schodiště směrem do fasády bylo pro řadový dům neobvyklé. Upozorňuje se tím na jeho význam z pohledu vertikálního koncipování návrhu. Zatímco po materiální stránce je fasáda velice zdrženlivá, tak kompozice vertikálních hranolů s prosklenou čelní stranou vytváří výraznou fasádu téměř sochařských hodnot.
Dům bude sloužit jako vysoce kvalitní rodinný dům s ateliérem a pokouší se překonat stísněnou atmosféru typologie daného místa.