Přístřešek vinařského lisu na vinici sv. Kláry

Botanická zahrada v Praze Troji, jako významný vinař staré pražské vinařské oblasti, již delší dobu systematicky popularizuje vinohradnictví v Praze. Promenádní cesta, která prochází vinicí Sv. Kláry je organizovaná jako naučná stezka. Zakončená je vyhlídkovou terasou ve výjimečně exponované poloze vysoko nad Trojským zámkem a vstupem do Zoologické zahrady. Do tohoto místa, s atraktivním výhledem na pražskou kotlinu a pražský hrad, byl osazen vinařský lis z r. 1801.
Navržení a vybudování ochranného přístřešku nad tímto unikátním, nově zrestaurovaným historickým exponátem bylo jen dalším logickým krokem.
Zdánlivě jednoduché zadání a hezká výzva, přesto však provázená celou řadou úskalí.
Pro původně požadovaný jednoduchý přístřešek v tradiční formě jsme neobjevili odpovídající vzory. Lis býval umístěn buď v klenutém sklepě, jako původně ten, o který se v našem případě jednalo a nebo stával volně na návsi - a sloužil, dokud se nerozpadl.
Zvolili jsme variantu, která se blíží dotyčné klenbě a navrhli její dřevěnou parafrázi, neboli výřez z válcové plochy sestavený z trojúhelníkových rovinných segmentů.
Ostrý hrot trojúhelníkové střechy směřující na východ do směru příchozí promenádní cesty, je návěstím navádějícím návštěvníky k atraktivnímu historickému exponátu, k úchvatné vyhlídce a nakonec i k úkrytu před nepohodou.
Jako originální poutač Botanické zahrady působí objekt i z ohniska Troje na Trojské ulici, kde se stýkají všechny tři zdejší významné instituce.
Obhájit u investora návrh, přes jeho neobvyklé a netradiční tvarování, se nám podařilo, třebaže ho naše řešení postavilo před problém přehodnotit otázku nákladů a nalézt vhodného dodavatele pro poněkud komplikovanou konstrukci.
Složité, i když nakonec souhlasné bylo také projednání s památkáři. Probíhalo s modelem v ruce přímo na vinici. Jen obtížně jsme argumentovali tím, že požadovaná tradiční forma nemá historickou předlohu.
Ochranný přístřešek tvoří dřevěná prvková prostorová konstrukce sestavená ze smrkových řezaných a lepených hranolových profilů spojovaných pomocí ocelových svorníků a vrutů. Třemi dřevěnými podporami je přístřešek nejen vynášený nad terén a lis, ale především je jimi přikotvený k zemi.
Lehká stavba, o které statik prohlásil, že by neudělala důlek na koberci, kdybychom ji postavili doma do pokoje, nakonec vyžadovala tři rozměrné betonové základové patky, každou o velikosti krychlového metru. Musela být ukotvena, protože kvůli tvaru a poloze přístřešku hrozilo, že nám uletí jako papírový drak nebo rogalo.
Naše pojetí tradice se projevilo především v použití přírodních materiálů. Celodřevěná stavba je nepochybně velmi působivá, nicméně dřevěná prkenná krytina musí být vybavena pojistnou hydroizolací, jinak by jen velmi nedostatečně vzdorovala dešti.
I v našem oboru platí, že „není malých úloh“. Každá stavba je originál a její příprava je pracná víceoborová činnost. Ani zkušenost vás stoprocentně neochrání. Platí, že vždy děláte něco poprvé a to i při takto drobném úkolu.

Ing. arch. Jan Němec
V Praze 18. 10. 2013