Přístavba muzea Mohyly míru
Úvod
Památník Mohyla míru v Praci u Brna, který spravuje Muzeum Brněnska, je přirozeným i symbolickým centrem a dominantou Slavkovského bojiště. Každoročně sem zavítá několik desítek tisíc návštěvníků, z nich téměř třetina ze zahraničí. V letech 2004 a 2005, v období předcházejícím 200. výročí bitvy, se soustředilo Muzeum Brněnska na vybudování nové stálé multimediální expozice. Obsahem a cílem projektu plánované přístavby expozičních prostor – pavilonu ( který je součástí záměru i celkového projektu expozice od jeho počátku ) je završení expozice závěrečnou částí věnovanou jednak bojišti, jednak „druhému životu“ bitvy. Pavilon, o celkové kubatuře 790 m³, je stavebně a dispozičně řešen netradičně. Exteriér objektu kopíruje ve velmi zjednodušené formě dominanty bojiště: Pratecký kopec a Staré vinohrady, údolí Zlatého potoka a Žuráň; z tohoto schematicky znázorněného terénu bojiště jsou navrženy tři světlíkové průhledy dovnitř pavilonu, symbolizující zúčastněné strany konfliktu a jejich střet.
Historie projektu a stavby:
1995 – autoři předkládají první koncept přístavby muzea
2001 – na tiskové konferenci v Brně představuje Muzeum Brněnska ar- chitektonickou studii přístavby
2004 – umírá spoluautor a spoluzakladatel Atelieru 90 Ing. arch. Jaromír Foretník
2006 – zahájena stavba – základy a zázemí
2010 – přesně 100 let po zahájení výstavby Památníku Mohyla míru je přístavba muzea slavnostně otevřena spolu se stálou expozicí
Autorská zpráva:
Přístavba obsahuje víceúčelový sál, zázemí a stálou expozici věnovanou tradicím a ohlasu bitvy u Slavkova (Fenomén Austerlitz). Zatímco předchozí expozice je uzavřená, nová expozice zaměřená na osudy bitvy je umístěna na čtyřech rampách obklopujících sál zapuštěný 1,8 m do země. Rampy pokračují do vnějšího prostoru (historie nemá pevný konec) na střechu sálu odkud budou plánovanými průseky v lese vidět významné body bitvy.
Tato stavba dále ruší hranici vnějšího a vnitřního prostoru a obrací zažité architektonické vzorce naruby: v průchozím prostoru na rampách je stálá expozice, ve stabilním prostoru sálu kolem kterého rampy rotují je proměnný děj. Podzemní prostor se střechou složenou z ploch dvojí křivosti má výraznou vertikální dimenzi – tři světlíky (tři armády), kryté jedním kusem předpínaného dvojskla, propojují vnitřní a vnější expozici.
Sochařská instalace v kopci, který zakrývá sál a rampy je provedena jako symbolický průhled do podzemí bojiště. Optická vlákna prosvětlují lebku z čiré pryskyřice, která se nekonečně násobí v iluzivním prostoru a připomíná trochu jiným způsobem než Mohyla míru 30 000 padlých v „Bitvě tří císařů“ r. 1805.
Památník Mohyla míru v Praci u Brna, který spravuje Muzeum Brněnska, je přirozeným i symbolickým centrem a dominantou Slavkovského bojiště. Každoročně sem zavítá několik desítek tisíc návštěvníků, z nich téměř třetina ze zahraničí. V letech 2004 a 2005, v období předcházejícím 200. výročí bitvy, se soustředilo Muzeum Brněnska na vybudování nové stálé multimediální expozice. Obsahem a cílem projektu plánované přístavby expozičních prostor – pavilonu ( který je součástí záměru i celkového projektu expozice od jeho počátku ) je završení expozice závěrečnou částí věnovanou jednak bojišti, jednak „druhému životu“ bitvy. Pavilon, o celkové kubatuře 790 m³, je stavebně a dispozičně řešen netradičně. Exteriér objektu kopíruje ve velmi zjednodušené formě dominanty bojiště: Pratecký kopec a Staré vinohrady, údolí Zlatého potoka a Žuráň; z tohoto schematicky znázorněného terénu bojiště jsou navrženy tři světlíkové průhledy dovnitř pavilonu, symbolizující zúčastněné strany konfliktu a jejich střet.
Historie projektu a stavby:
1995 – autoři předkládají první koncept přístavby muzea
2001 – na tiskové konferenci v Brně představuje Muzeum Brněnska ar- chitektonickou studii přístavby
2004 – umírá spoluautor a spoluzakladatel Atelieru 90 Ing. arch. Jaromír Foretník
2006 – zahájena stavba – základy a zázemí
2010 – přesně 100 let po zahájení výstavby Památníku Mohyla míru je přístavba muzea slavnostně otevřena spolu se stálou expozicí
Autorská zpráva:
Přístavba obsahuje víceúčelový sál, zázemí a stálou expozici věnovanou tradicím a ohlasu bitvy u Slavkova (Fenomén Austerlitz). Zatímco předchozí expozice je uzavřená, nová expozice zaměřená na osudy bitvy je umístěna na čtyřech rampách obklopujících sál zapuštěný 1,8 m do země. Rampy pokračují do vnějšího prostoru (historie nemá pevný konec) na střechu sálu odkud budou plánovanými průseky v lese vidět významné body bitvy.
Tato stavba dále ruší hranici vnějšího a vnitřního prostoru a obrací zažité architektonické vzorce naruby: v průchozím prostoru na rampách je stálá expozice, ve stabilním prostoru sálu kolem kterého rampy rotují je proměnný děj. Podzemní prostor se střechou složenou z ploch dvojí křivosti má výraznou vertikální dimenzi – tři světlíky (tři armády), kryté jedním kusem předpínaného dvojskla, propojují vnitřní a vnější expozici.
Sochařská instalace v kopci, který zakrývá sál a rampy je provedena jako symbolický průhled do podzemí bojiště. Optická vlákna prosvětlují lebku z čiré pryskyřice, která se nekonečně násobí v iluzivním prostoru a připomíná trochu jiným způsobem než Mohyla míru 30 000 padlých v „Bitvě tří císařů“ r. 1805.
0 komentářů
přidat komentář
