POKOJE – možnosti prostoru

První interaktivní výstava o architektuře v Domě umění je určena jak pro děti tak pro hravé dospělé. Záživnou formou mohou zažít a vnímat proměny vnitřního prostoru. V Pokojích je dovoleno dotýkat se, tvořit, měnit a prožívat prostor po svém.

Prostor galerie je v bývalém obytném domě s výhledem na náměstí a konceptem se soutředí na prostory, interiéry. Mapuje tato témata: barva, světlo, geometrie, konstrukce a vybavení a to v zásade v identických místnostech. Pro tento účel byl upraven prostor galerie podle instalace
Tomáše Džadoně k výstavě V. Stratila z roku 2012, kdy zde vytvořil 6tou místnost a zakryl okna sádrokartonovou předstěnou. Bylo tak dosaženo téměř identických prostorů, bez vjemu oken. Místnosti jsou skoro shodné svým půdorysem, ale v každé se otevírá jiné elementární téma. Pokoje jsou pojaty co nejvíce minimalisticky, tak aby každé téma působilo co nejintenzivněji a svébytně.

Skrze úvodní vstupní a studijní jednoduše pojatou místnost se návštěvník ponoří do témat dalších 5ti pokojů. První pokoj je BARVA. Pomocí barevných světel může návštěvník proměňovat barevné působení prostoru a zkoumat působení barev na tělo či duši. Ovládání je jednoduchým ovladačem.
Navazuje pokoj SVĚTLO. Návštěvník se jemně dotkne mobilních svítidel nainstalovaných v prostoru volně, na poličkách či na pohyblivých stojáncích v bílé barvě. Vše je pohyblivé a proměnlivé. Může zkoumat jak působení umělého světla a porovnat ho se světlem denním či může si zkusit vytvořit intimní atmosféru a zkoumat působení světla odrazem. Může též využít připravená stínítka k tvorbě různých atmosfér.
Skrze nové dveře se návštěvník dostane do jiného prostoru, zameřeného na GEOMETRII a měřítko.
Po celé bílé místnosti, včetně stropu i podlahy, je aplikována černá síť/rastr, která prostor značně proměňuje a na návštěvníka silně působí. Stěny jsou natřeny magnetickou barvou a tak je zde možné pomocí černých a bílých fólii přidávat či naopak zakrývat jednotlivé linie a tak měnit prostorovou iluzi místnosti.
Skrze zavřené dveře se návštěvník dostane do pokoje ZA ZDÍ a zkoumá zde, co je za konstrukcemi a jaké jsou tu povrchy. To co je běžně součástí interiéru, je zde odkryto. Původní historické konstrukce se zde potkávají s novodobě používanými konstrukcemi i doplňky. Návštěvník zde odkrývá  různé vrstvy předchozích výstav a stává se tak archeologem Domu umění. Díky magnetickým vzorkům je možné si namíchat smysluplné i nelogické vzorky na podlaze i stěně kovových konstrukcí. Za průsvitným závěsem se pak objevuje poslední pokoj NÁBYTEK, vybavení malého bytu či garsoniéry dětského měřítka v bílé barvě a na kolečkách. Tvoří se zde různé dispozice, plány. Pro nejmenší je určeno vybavení pokoje.

V prostoru nejsou nastavena přesná pravidla či není odkazováno k jednomu správnému řešení. Otevírá se tu především prostor k vlastnímu prožívání a ověřování si vlivu různých elementů, které na nás v prostoru působí.