Pergamenka

Město je prostorovou koláží funkcí, hmot, epoch.
Je několik legitimních přístupů k jeho rozvoji. Mají buď charakter evoluční, nebo revoluční. Buď proměna totálně vymaže stopy předchozího využití, a nebo je do sebe integruje. Praha má své asanace (Josefov, Žižkov atd.), ale typičtější je pro ni spíše evoluční přístup, kterému vděčí za svoji rozmanitost, barvitost a malebnost. Energie a náklady vložené do bourání a vyčištění místa od stop předchozího využití jsou značné. Není efektivnější investovat do zachování genia loci?
Nezhodnotí se v něco, na co obvykle v tomto druhu projektů nezbývají prostředky, nevznikne překvapivá nová kvalita, která akceleruje další vazby a podněty?
V případě konverze skladového areálu bývalé Ferony jsme se pokusili vytěžit z minulé funkce atmosféru, měřítko, prostorový organizační řád.

Řešené území je vymezeno blokem mezi ulicemi Vrbenského, Argentinskou, Jankovcovou, U Pergamenky. Stávající industriální budovy uzavírají trojúhelníkový dvůr se vstupem od severovýchodu z ulice U Pergamenky. Na jihovýchodě uzavírá blok řada činžovních domů do Ortenova náměstí. Na severozápadě blok není jednoznačně definován…parcela je zde zastavěna sklady a přístavky. K budově skladu přilehá tvarově komplikovaná parcela bývalé železniční vlečky. Objekt č.p. 1455 - administrativní budova s bočním skladem a vrátnicí je prohlášen za kulturní památku. Záměrem investora je vybudovat na dotčených pozemcích polyfunkční soubor s převažující funkcí bydlení. Urbanisticky je celá kompozice tvořena v několika krocích a zamýšlených etapách.Vychází z konceptu připravované výstavby v letech 1932–33.

KOMPOZICE BLOKU
Navrhovaný projekt zahrnuje několik klíčových zásahů do urbanistické struktury a architektury stávajícího areálu. Prvním krokem je zpevnění kontury bloku směrem k severozápadu, tedy směrem k ulici Argentinská, čímž se uzavírá nábřežní fronta v širším kontextu okolí. Dále se klade důraz na zpevnění kontury bloku a nároží mezi ulicemi Jankovcova a U Pergamenky, čímž se posiluje urbanistický ráz oblasti.

Jedním z důležitých prvků návrhu je přeměna stávajícího areálového dvora na piazzettu, která se stane novým veřejným prostorem s potenciálem sloužit jako lokální centrum. Dominantou tohoto prostoru bude kulturní památka, konkrétně stávající prodejna s bočním skladem a vrátnicí, která se stane těžištěm tohoto centra. Hledá se zde vhodná společensko-kulturní funkce, která podpoří jeho význam.

Dalším krokem je dotvoření původní skladové haly, kde se do stávajícího skeletu navrhují soliterní domy, které společně tvoří novou kompozici prostoru. Tím vznikne tzv. industriální zahrada, která zahrnuje průchod skrz bývalý sklad směrem k piazzettě a ulici Vrbenského. Projekt si klade za cíl využít očištěný ocelový skelet jako jakousi „notovou osnovu“, do které je vpisována nová „melodie“. Míra autenticity při zachování původní konstrukce bude záviset na technickém stavu. Po podrobném vyhodnocení byla konstrukce rozdělena do několika kategorií: části budou buď zachovány beze změny, demontovány a znovu osazeny s úpravami, nebo využity v nových souvislostech jako konstrukce pro popínavou zeleň či pergoly. Degradované části budou nahrazeny replikami, a některé části konstrukce budou odstraněny.

Přesné umístění a výšky jednotlivých objektů byly určeny na základě podrobného zkoumání stavebních norem, legislativních, majetkových a technických požadavků. Nově navržené objekty budou podsklepeny až do hloubky tří podzemních podlaží a šířka jejich traktu bude přibližně 20 metrů. Výška budov bude kolísat mezi čtyřmi až osmi nadzemními podlažími, přičemž budou respektovat výškovou úroveň okolních stávajících budov.