První etapu obytného souboru Lohbach tvoří relativně hustá zástavba domů, které však mezi sebou disponují velkou plochou zeleně. V sousedství leží heterogenní obytná zástavba a univerzitní areál ze šedesátých let. Klient požadoval ekonomicky i ekologicky úspornou bytovou výstavbu. Výsledný návrh tak tvoří mohutný kvádr se vstupy do bytů z vnitřního atria a vyloženými balkony, které lze uzavřít měděnými okenicemi. Urbanistický projekt působí dojmem nahodile rozházených kostek. Ve skutečnosti jsou jednotlivé obytné domy pečlivě zarovnány podle výhledových os do okolí. Na stejném principu byly vyřešeny další odstupy mezi budovami: venkovní prostory – včetně malých zahrad před bytovými jednotkami v přízemí – mírní dopad husté zástavby.
Dispozice bytů jsou velmi proměnlivé. Stejně tak obyvatelé bytů používají okenice, čímž ovlivňují celkového vzhled domu. Měděné kostky mohou obyvatelé zcela otevřít. Tato hra mezi (primárně) uzavřených a (částečně) otevřených ploch je neobyčejně přitažlivá.
Projekt obsahuje ještě jeden důležitý aspekt: vnější plášť byl co nejvíce zjednodušen, ale všechny základní principy pro kvalitní bytovou výstavbu byly zachovány. To se týká především vstupní části, která je navržena opravdu velkoryse s možností horního denního osvětlení dopadajícího až do nejnižších pater i podzemních garáží.
A konečně třetí prvek: při navrhování domu byly uplatněny všechny tehdy známé technologie vylepšující ekologickou stránku projektu, což zahrnuje solární panely, rekuperaci tepla a zásobníky na dešťovou vodu. S výjimkou nejdražšího hi-tech byly zapojeny téměř všechny dostupné technologie. Výsledné řešení získalo řadu mezinárodních ocenění. Příjemnou zprávou byla i nízká pořizovací cena za čtvereční metr, což obyvatelé domu rovněž ocenili.
Baumschalger & Eberle Architekten