Obytný soubor Kingo

© Arne Magnussen & Vibeke Maj Magnussen

Jørn Utzon je známý svými bytovými návrhy připomínajícími tradiční dánská obytná stavení se čtyřmi částmi uspořádanými kolem centrálního dvora. Utzonův vlastní dům v Ålborgu měl před vchodem malou zahradnickou školku. Ostatní sousedé měli chatky, boudy nebo nějaký přístřešek pro různé činnosti – chování králíků, stavbu lodí nebo jen pro uskladnění sezónních věcí. Utzona při navrhování obytného souboru Kingo také inspirovaly jeho znalosti orientální architektury. Zjistil, že v Číně jsou obytná stavení zcela uzavřená ke svému okolí a otevřená do centrálního dvora. Zpozoroval také, že v Turecku stavební zákon zakazuje, aby jakákoliv stavba bránila ve výhledu stávajícím stavbám.
Po návrhu sídliště, které nebylo realizováno, Utzon zašel ke starostovi Helsingøru s návrhem atriového bydlení. Utzon starostu přesvědčil, že bude schopen svůj projekt postavit za stejnou cenu, za jakou v té době vznikaly nepříliš kvalitní sídliště.
Na starostův příkaz byl Utzonovu projektu poskytnut devíti akrový pozemek s rybníkem a mírnými pahorky. Utzon nechal stavební firmou vybudovat jeden ukázkový dům, který měl tak velký úspěch, že nakonec bylo postaveno 63 domů (o rozloze 100m²). Zároveň bylo splněno nařízení stanovené vládou, že se náklady na stavbu musí držet pod určitou úrovní, aby na ně dosáhly i nízkopříjmové dělnické vrstvy. Všech 63 domů bylo postaveno v řadách, zároveň však sledují zvlnění terénu a poskytují každému domu určitý výhled jakož i co možná nejlepší orientaci k slunci a ochranu před větrem.
Utzon rád popisuje uspořádání svých domů jako “květy na větvi třešňového stromu, kde se každý otáčí za sluncem.“ Půdorysy jednotlivé domů jsou uspořádány do písmene L s obývacím pokojem a studovnou v jedné části a kuchyní, ložnicí a koupelnou v té druhé. Zbývající strany tvaru L uzavírají zdi s proměnnou výškou.