Obchodní dům Labe
Popis
Obchodní dům v Ústí nad Labem (prodejní plocha cca 6000 m²) je nezaměnitelnou realizací: charakterizují ji dvě masivní betonové věže - vertikální jádra (mezi nimi jsou zavěšená podlaží) na východní a západní straně objektu, který je v této ose protáhlý. Fasáda (panely s hliníkovým obkladem a částečným prosklením) vyniká hlubokým skulpturálně rytmizujícím, vertikálním pilovitým členěním, vycházejícím snad z tématu pootevřených okenic. Tím se tentokrát strukturuje rozsáhlá plocha a poskytuje objektu, který se rozkládá v centru Ústí nad Labem, nespornou impozantnost - tedy to, co v centru města právem očekáváme. Zároveň zmíněné členění vytváří jakýsi druhý plán - navazující na měřítko torza historického jádra.
Interpretace
Práce s hliníkovým pláštěm byla v době vzniku významnou inovací (srv. Obchodní dům v Drážd'anech, arch. F.Simon, I.Fokvari; 1972-78, zbořeno 2008), zvolené řešení bylo navíc architektonickým gestem, které v historickém jádru s citem podpořilo vertikalitu a stalo se gestem spoluutvářejícím kontext. Stavba architektky R. Žertové byla svým architektonickým řešením a uplatněnými technologiemi, řečeno dnešním jazykem, v mezinárodním kontextu „up to date". Svým estetickým účinkem zejména na delších stranách objektu artikulovala monolit. Jestliže urbanisté (Jan Jehlík) i v současnosti hodnotí realizaci tohoto obchodního domu jako vklad, jako přínos pro centrum, sluší se dodat, že architektka Žertová v sedmdesátých letech dosáhla svými stavbami hodnot, které nebyly v uvedeném desetiletí běžné (na kontext se v zahraničí moc nehledělo, u nás mnohdy vůbec nebyl brán v potaz). Od počátku devadesátých let dochází na základě kvalitního územního plánu (autorem je Roman Koucký) k postupnému zastavování centra. Obchodní dům Růženy Žertové se stal jeho přirozenou součástí.
Beneš, Ondřej. Metody zkoumání a interpretace architektury, Praha: ČVUT, 2016, s.131-132
Obchodní dům v Ústí nad Labem (prodejní plocha cca 6000 m²) je nezaměnitelnou realizací: charakterizují ji dvě masivní betonové věže - vertikální jádra (mezi nimi jsou zavěšená podlaží) na východní a západní straně objektu, který je v této ose protáhlý. Fasáda (panely s hliníkovým obkladem a částečným prosklením) vyniká hlubokým skulpturálně rytmizujícím, vertikálním pilovitým členěním, vycházejícím snad z tématu pootevřených okenic. Tím se tentokrát strukturuje rozsáhlá plocha a poskytuje objektu, který se rozkládá v centru Ústí nad Labem, nespornou impozantnost - tedy to, co v centru města právem očekáváme. Zároveň zmíněné členění vytváří jakýsi druhý plán - navazující na měřítko torza historického jádra.
Interpretace
Práce s hliníkovým pláštěm byla v době vzniku významnou inovací (srv. Obchodní dům v Drážd'anech, arch. F.Simon, I.Fokvari; 1972-78, zbořeno 2008), zvolené řešení bylo navíc architektonickým gestem, které v historickém jádru s citem podpořilo vertikalitu a stalo se gestem spoluutvářejícím kontext. Stavba architektky R. Žertové byla svým architektonickým řešením a uplatněnými technologiemi, řečeno dnešním jazykem, v mezinárodním kontextu „up to date". Svým estetickým účinkem zejména na delších stranách objektu artikulovala monolit. Jestliže urbanisté (Jan Jehlík) i v současnosti hodnotí realizaci tohoto obchodního domu jako vklad, jako přínos pro centrum, sluší se dodat, že architektka Žertová v sedmdesátých letech dosáhla svými stavbami hodnot, které nebyly v uvedeném desetiletí běžné (na kontext se v zahraničí moc nehledělo, u nás mnohdy vůbec nebyl brán v potaz). Od počátku devadesátých let dochází na základě kvalitního územního plánu (autorem je Roman Koucký) k postupnému zastavování centra. Obchodní dům Růženy Žertové se stal jeho přirozenou součástí.
Beneš, Ondřej. Metody zkoumání a interpretace architektury, Praha: ČVUT, 2016, s.131-132
0 komentářů
přidat komentář
