Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Chalupa je to jinak příjemná, jednoduchá.
Fotka domu z čelního pohleduje dost roztažená, takže dům působí efektněji než v reálu, kdy bude ten poměr stran trochu jiný...
jinak pudorysne je to celkem fajn.
Ad finance, na bydlení normální člověk nemůže ušetřit, na něj se prostě musí vydělat. Není snad třeba zmiňovat, že po dobu vyhazování 10k měsíčně do kanálu za nájem může člověk splácet hypotéku za vlastní bydlení... Kolem 2M navrhoval a zrealizoval řešení třeba mladý arch.Brabec http://www.reality-bb.cz/projektova-cinnost/nizkoenergeticky -rd.html
Chalupa, původnĕ to název nezbytnĕ nuzného obydlí nevolníka, snažícího se ze čtvrt lánu vydřít základní obživu pro sebe a četnou svojí rodinu, se v dobách normalizace přenesl na jazykovĕ blízkou chatu. Domnívám se, že to nebylo jen tím, že mnoho domů tehdy vylidňujícího se venkova, bylo promĕnováno na toliko prázdninové užívání, ale asi také proto, že místo odpočinku a osadního sportu na chatĕ, chalupář často řádnĕ již odpočinut z pracovního týdne, na chalupĕ robotoval od slunka do slunka, tvoříce tam z "doneseného" svůj malý soukromý svĕt.
Ale, že přenos názvu může býti i naprosto nevysvĕtlitelný, ukazuje například název naší školy: "Bouda". Ačkoliv se jednalo o nĕkolikapatrovou honosnou obludu, zabírající půl mĕstského bloku uprostřed Prahy a vztyčenou v pseudo (a tím míním pseudo pseudo) "renesančním" slohu, koncem 19. století.
Zkratka, jako vždy: gustibus non est disputandum
- chalupník byl držitelem menší usedlosti než sedlák (pole maximálně v rozsahu čtvrt lánu, nejvýše 20 korců výsevku) a robotoval ručně, na rozdíl od sedláka, který měl statek a více polí a od domkaře nebo baráčníka, který má jen domek bez polí nebo jen s malou zahrádkou kolem něj. Čtvrtina lánu je vlastně hranice mezi sedlákem a chalupníkem
- zahradník měl domek a zahradu, resp. nějakou zanedbatelnou rozlohu země. Někdy se počítalo osm zahradníků do jednoho osedlého.
mám rovněž dotaz ohledně použité epoxidové stěrky - jaký typ (+výrobce) do rodinného domu doporučujete použít pro dosažení max.estetických kvalit?Existují speciální epox.stěrky pro obyt.prostory?Dále - doporučujete doplnit stěrku nějakým ochranným nátěrem (ke zvýšení mechanické odolnosti; zachování lesku; protiskluznosti apod.)? Předem Vám děkuji za odpověd...PS.Vaše realizace jsou stylově čisté,moderní,účelné...krásné!!!Radost pro oko
To Dr. Lusciniol: děkuji za upřesnění, nicméně si musíme uvědomit, že sociální diferenciace v minulosti byla relatívní. Jinak se jevila v regionech bohatších, v nížinách jako např. na Hané, a jinak v horských oblastech např. na Valašsku, kde v rozptýleném pasekářském osídlení byli čtvrtlánní držitélé půdy v podstatě nejbohatšími hospodáři. Pravděpodobně jste informaci čerpal z Ottova slovníku. Ten také jako jediný , pokud mi je známo, vymezuje sociální kategorii chalupníka limitem plošné výměry pozemkové držby. Nicméně prameny s jednotlivými pojmy zacházejí velmi volně. Z mých vlastních zkušeností se i v berních registrech jako podsedci uvádějí často jak chalupníci, tak hofeři apod. Někdy se za za chalupnické hospodářství považuje to, vybavené potahem, atd... Zkrátka znovu ani toto historické pojmosloví není normatívní...