Název muzea je vyveden v obřími písmeny podél vnitřní fasády z probarvovaného betonu, přičemž nápis má návštěvníky navádět směrem ke vstupu muzea, jehož hmota je rozdělena na dvě části: strnulou a rozhýbanou. Mezi nimi se nachází široká klesající rampa metaforicky představující zanoření do oceánu. Směrem k rušné ulici paralelně přiléhá hmotný nízký kvádr národního muzea kopírujícího směr silnice i nábřeží. Druhá rozehraná hmota je naopak rozlámaná s ostrými rohy a o poznání více transparentní. Úkolem tohoto objektu bylo uvolnit atmosféru veřejného náměstí, aby se mohly konat venkovní výstavy, společenské akce i běžný městský život. Přes světlík lze také zvenku vnímat dění uvnitř muzea a prohlédnout si některé exponáty.