Muzeum vzpomínek a tolerance
Museo Memoria y Tolerancia
Architektonický návrh
V historii lidstva nalezneme smutné momenty, které jsou mnohdy lidskou myslí nepochopitelné - vyvraždění národa jiným národem.
Toto muzeum si klade za cíl upozornit na tyto nepochopitelné činy na několika fotografiích a exponátech doplněných naučnými texty, které nám pomohou uvědomit si důležitost míru a vzájemného porozumění mezi lidmi. Velmi významný je fakt, že koncepce hmoty budovy posiluje obsah samotné expozice.
O společenském významu
První část muzea (Vzpomínky) nám připomíná události genocidy, způsebené rasovou diskriminací.
Druhá část – Tolerance nám pomáhá chápat lidskou odlišnost jako bohatství, a tím předejít opakování tragických momento historie.
Toto muzeum se snaží ukázat Mexičanům demokratický rámec a multikulturalitu, která formuje nastupující generace.
O prostorové koncepci
Na náměstí Plaza Juárez je umístěna hlavní hmota budovy muzea, která v sobě ukrývá “Vzpomínky a Toleranci” jako v otevřené náruči. Hlavní motiv expozice je vznášející se objekt “Památníku dětských obětí”.
V ateliéru Arditti+RDT Architekti věříme, že jediná naděje pro lidstvo přísluší vzdělávání budoucích generací. Proto síla vznášejícího se památníku je centrem muzea a má dva cíle:
1) Nezapomenout na asi dva miliony dětí zabitých při genocidě. Vražda dítěte - akt, který vyjadřuje naprosto iracionální nenávist mezi lidmi.
2) Podporovat vzdělávání mládeže. Je to jediný způsob, jak vymýtit nenávist a předsudky, a přispět tak k harmonickému lidskému soužití.
V atriu muzea se nachází různé prvky z přírodních materiálů, které v sobě tyto idee zahrnují:
Dřevěnný kvádr z tzalamu v sobě skrývá auditórium, které je klesajícími rampami odděleno od prostoru muzea pro děti. Nad auditoriem se nachází prostor pro dočasné expozice lákající návštěvníky prosklenou stěnou.
Prostory pro administrativu jsou integrovány do tmavé granitové hmoty. Od hlavní expozice muzea jsou odděleny chodbou z opakového skla. V dalším podlaží se nalézá vzdělávací centrum spojené skleněnou rampou s knihovnou. Ta je umístěna v rámci portálu směrem k náměstí Plaza Juárez.
Vnitřní komunikace jsou zavěšené a umožňují různé pohledy do vnitřních prostor. Stálá expozice muzea se nalézá za masivní vstupní betonovou hmotou ve tvaru písmene “L”.
Návštěvnická trasa začíná v nejvyšším podlaží nad památníkem dětských obětí. Odsud je výhled na okolní budovy (Palác umění, Sekretariát zahraničních věcí, Notářský archiv, alej, náměstí Plaza Juárez a další)
Během návštěvy muzea projdete z pátého až do třetího podlaží a budete mít možnost dozvědět se více o genocidě v Arménii, bývalé Jugoslávii (Srebrenica), Rwandě, Guatemale, Kambodže, Darfuru nebo Holocaustu.
Mezi dvěma hlavními částmi expozice – Vzpomínkami a Tolerancí – můžete pobýt a odpočinout si v prostoru vedoucím k památníku dětských obětí ( navržen společně s holandským umělcem Janem Hendrixem). Toto místo je přirozeně osvětleno. Vodopád 20.000 slz symbolizuje oběti genocidy – každá za deset ztracených duší. Opláštění památníku nese motiv olivovníku, jakožto symbolu míru.
Z památníku se sestupuje přes vnitřní otevřený prostor do prosklené chodby, jejíž jedna stěna je výtvorem mexického umělce Gustava Acevese. Stálá expozice Tolerance začíná ve třetím patře a je umístěna do celkem 19 sálů, které ukazují téma tolerance od obyčejných životních momentů až po celospolečenské otázky.
Tento prostor je navržen s důrazem na uvědomnění si důležitosti dialogu, následků našeho chování, slov a činů. Ukazuje i nutnost respektu k společenským, kulturním a náboženským odlišnostem. Nabádá k zodpovědnosti každého jedince k podpoře míru a zabránění diskriminace a netolerance v budoucnosti.
Je zde i uzavřená místnost, kde může návštěvník přemýšlet o shlédnutých tématech. Na tomto prostoru pro sebereflexi se podílela Helena Escobedo, držitelka mexické národní ceny za vědu a umění pro rok 2009. Prostor je minimalistický ve vertikálních proporcích.
Vzhledem k faktu, že je výstava přístupná pouze starším 12ti let, byla vytvořena speciální zóna pro děti. Nachází se pod vstupním prostorem a prostřednictvím her, pohádek a různých aktivit se zde děti snaží naučit toleranci a respektu. Muzeum má také svoji kavárnu a svůj obchod.
Na konci prohlídkové trasy je vidět oknem na protější část ulice, kde se tyčí skulptura Benita Juáreze ( mexického vůdce a myslitele), který řekl: “stejně jako mezi lidmi, tak mezi národy je mír respektem k cizímu právu.”
V historii lidstva nalezneme smutné momenty, které jsou mnohdy lidskou myslí nepochopitelné - vyvraždění národa jiným národem.
Toto muzeum si klade za cíl upozornit na tyto nepochopitelné činy na několika fotografiích a exponátech doplněných naučnými texty, které nám pomohou uvědomit si důležitost míru a vzájemného porozumění mezi lidmi. Velmi významný je fakt, že koncepce hmoty budovy posiluje obsah samotné expozice.
O společenském významu
První část muzea (Vzpomínky) nám připomíná události genocidy, způsebené rasovou diskriminací.
Druhá část – Tolerance nám pomáhá chápat lidskou odlišnost jako bohatství, a tím předejít opakování tragických momento historie.
Toto muzeum se snaží ukázat Mexičanům demokratický rámec a multikulturalitu, která formuje nastupující generace.
O prostorové koncepci
Na náměstí Plaza Juárez je umístěna hlavní hmota budovy muzea, která v sobě ukrývá “Vzpomínky a Toleranci” jako v otevřené náruči. Hlavní motiv expozice je vznášející se objekt “Památníku dětských obětí”.
V ateliéru Arditti+RDT Architekti věříme, že jediná naděje pro lidstvo přísluší vzdělávání budoucích generací. Proto síla vznášejícího se památníku je centrem muzea a má dva cíle:
1) Nezapomenout na asi dva miliony dětí zabitých při genocidě. Vražda dítěte - akt, který vyjadřuje naprosto iracionální nenávist mezi lidmi.
2) Podporovat vzdělávání mládeže. Je to jediný způsob, jak vymýtit nenávist a předsudky, a přispět tak k harmonickému lidskému soužití.
V atriu muzea se nachází různé prvky z přírodních materiálů, které v sobě tyto idee zahrnují:
Dřevěnný kvádr z tzalamu v sobě skrývá auditórium, které je klesajícími rampami odděleno od prostoru muzea pro děti. Nad auditoriem se nachází prostor pro dočasné expozice lákající návštěvníky prosklenou stěnou.
Prostory pro administrativu jsou integrovány do tmavé granitové hmoty. Od hlavní expozice muzea jsou odděleny chodbou z opakového skla. V dalším podlaží se nalézá vzdělávací centrum spojené skleněnou rampou s knihovnou. Ta je umístěna v rámci portálu směrem k náměstí Plaza Juárez.
Vnitřní komunikace jsou zavěšené a umožňují různé pohledy do vnitřních prostor. Stálá expozice muzea se nalézá za masivní vstupní betonovou hmotou ve tvaru písmene “L”.
Návštěvnická trasa začíná v nejvyšším podlaží nad památníkem dětských obětí. Odsud je výhled na okolní budovy (Palác umění, Sekretariát zahraničních věcí, Notářský archiv, alej, náměstí Plaza Juárez a další)
Během návštěvy muzea projdete z pátého až do třetího podlaží a budete mít možnost dozvědět se více o genocidě v Arménii, bývalé Jugoslávii (Srebrenica), Rwandě, Guatemale, Kambodže, Darfuru nebo Holocaustu.
Mezi dvěma hlavními částmi expozice – Vzpomínkami a Tolerancí – můžete pobýt a odpočinout si v prostoru vedoucím k památníku dětských obětí ( navržen společně s holandským umělcem Janem Hendrixem). Toto místo je přirozeně osvětleno. Vodopád 20.000 slz symbolizuje oběti genocidy – každá za deset ztracených duší. Opláštění památníku nese motiv olivovníku, jakožto symbolu míru.
Z památníku se sestupuje přes vnitřní otevřený prostor do prosklené chodby, jejíž jedna stěna je výtvorem mexického umělce Gustava Acevese. Stálá expozice Tolerance začíná ve třetím patře a je umístěna do celkem 19 sálů, které ukazují téma tolerance od obyčejných životních momentů až po celospolečenské otázky.
Tento prostor je navržen s důrazem na uvědomnění si důležitosti dialogu, následků našeho chování, slov a činů. Ukazuje i nutnost respektu k společenským, kulturním a náboženským odlišnostem. Nabádá k zodpovědnosti každého jedince k podpoře míru a zabránění diskriminace a netolerance v budoucnosti.
Je zde i uzavřená místnost, kde může návštěvník přemýšlet o shlédnutých tématech. Na tomto prostoru pro sebereflexi se podílela Helena Escobedo, držitelka mexické národní ceny za vědu a umění pro rok 2009. Prostor je minimalistický ve vertikálních proporcích.
Vzhledem k faktu, že je výstava přístupná pouze starším 12ti let, byla vytvořena speciální zóna pro děti. Nachází se pod vstupním prostorem a prostřednictvím her, pohádek a různých aktivit se zde děti snaží naučit toleranci a respektu. Muzeum má také svoji kavárnu a svůj obchod.
Na konci prohlídkové trasy je vidět oknem na protější část ulice, kde se tyčí skulptura Benita Juáreze ( mexického vůdce a myslitele), který řekl: “stejně jako mezi lidmi, tak mezi národy je mír respektem k cizímu právu.”
0 komentářů
přidat komentář
