Muzeum výtvarných umění v Lipsku

Muzeum výtvarných umění v Lipsku
Adresa: Katharinenstraße 10, Lipsko, Německo
Investor:město Lipsko
Realizace:2000-04


Vizuální prostorové spojení
– perforovaný kubus k zahuštění města
 Nové lipské Muzeum výtvarných umění, klíčový projekt ve snaze o navrácení dřívější hustoty historického jádra lipského městského centra, bylo postaveno na nečekaném místě uprostřed Saského náměstí. Toto náměstí existovalo přes čtyři desetiletí, bylo však důsledkem bombardování během 2. světové války a zřeknutí se historické městské struktury v následujících letech.
Navrácení původní struktury bylo pro architekty výzvou, poněvadž potřebovali umístit do daného velice stísněného prostoru rozsáhlý stavební program o velkém objemu a současně zachovat dojem urbánní mnohotvárnosti. Tuto úlohu urbanistické zahuštěnosti by měl v budoucnu vyřešit prstenec obytných a obchodních budov, které budou muzeum snáze integrovat do městské struktury. Zatím se však budova nachází ve fázi monumentálního solitéru vystaveného na exponovaném místě.
Přesto se stavbě díky její prostorové skladbě s velkými vyhloubeninami, vyhlídkovými terasami a rozměrnými okny podařilo překvapujícím způsobem začlenit do svého okolí. V muzeu jsou všudypřítomné úchvatné výhledy na město, interiér je jako jeviště s Lipskem v hlavní roli.
Convertible City, 2006



Muzeum výtvarných umění leží na Saském náměstí v centru Lipska. Návrh pochází od berlínské kanceláře Hufnagel Pütz Rafaelian, kteří zvítězili v listopadu 1997 v mezinárodní soutěži. Začátek stavby byl z důvodu pozdního příslibu financování ze strany spolkové země neustále odkládán.
Urbanistický návrh od Hufnagel Pütz Rafaelian předkládá pravoúhlou krychli, která má být na všech čtyřech rozích lemována blokovou zástavbou. Tímto způsobem měla na místě, které bylo dříve silně zastavěné, opět vzniknout hustá městská skladba. Dosud byl realizováno pouze jedno nároží na jihozápadě, obrazárna stojí prakticky jako solitér ve městském prostoru. Stejně tak nebyla dosud postavena elegantní skleněná fasáda ze štíhlých vysokoformátových skleněných panelů: filigránská ocelová konstrukce pro vytvoření klimatického pouzdra upozorňuje na chybějící skleněný závěs.
Naproti tomu finální hmota muzea je již hotová: masivní blok z nerostu o rozměrech 78 x 41 x 36 metrů. Na každé straně fasády jsou do betonového objemu vykrojeny dva vícepodlažní otvory. Teprve po vstupu návštěvník zjistí, že tyto otvory vytváří lodžie, terasy a dvory vzájemně propojené centrálním atriem vytvářející prostorové kontinuum. Tyto otvory umožňují vizuální kontakt přes celou hloubku stavebního tělesa a vytváří vztahy mezi návštěvníky muzea a městským prostorem.
Realizace prostorově náročného konceptu, vytvořit v masivní hmotě kontinuální prostor, byla konstrukčně velice nákladná a byly zapotřebí obrovské konzoly, které mohly být jen z betonu. Architekti se v interiéru rozhodli redukovat počet materiálů na tři: na stěnách je do výšky návštěvníků obklad z vápencových desek a nad nimi jsou betonové prefabrikáty s rovnoměrný našedivělým téměř sametovým povrchem. Stropní podhledy jsou také z pohledového betonu a třetím materiálem je dubové dřevo, které bylo použito na schodiště, dveře a zábradlí.
Hufnagel Pütz Rafaelian, 2004
0 komentářů
přidat komentář