Muzeum současného umění Vratislav v protileteckém bunkru

Muzeum Współczesne Wrocław w bunkrze przeciwlotniczym

Muzeum současného umění Vratislav v protileteckém bunkru
Instalace:L/B Sabina Lang, Daniel Bauman
Adresa: Plac Strzegomski 2, Vratislav, Polsko
Investor:Zarząd Inwestycji Miejskich Wrocław
Projekt:2010
Realizace:1942, 2011
Užitná plocha:5258 m2


Pětipodlažní válcový objekt s názvem “Elbing-Bunker Festung Lazaret IV B“ byl postaven za druhé světové války podle projektu městského stavebního rady Richarda Konwiarze. Zpočátku sloužil k jako protiletecký bunkr a později lazaret. Podobné ochranné objekty vznikaly od roku 1941 po celém Vratislavi (tehdy německém Breslau) a sloužily nacistické propagandě. Bunkr na dnešním náměstí Strzegomski (tehdy Striegauer Plaz) byl největší ve městě. Mohutná kruhová stavba o průměru 40 m, s metrovými stěnami a 2,5 m stropem měla připomínat nedobytné středověké hrady a obranné věže. Holý objekt s malými kruhovými otvory ostře kontrastoval s okolními historizujícími fasádami v tehdy hustě zastavěné čtvrti na západě Vratislavi. V sousedství bunkru se nacházel kostel sv. Pavla, který se podobně jako většina dalších budov nedochoval. Za obléhání města v roce 1945 sloužil bunkr jako nemocnice a po válce sloužil jako sklad.
V roce 2011 prošel bunkr rekonstrukcí a přestavbou na muzeum současného umění MWW (Muzeum Współczesne Wrocław). Na projektu se podílely dva místní ateliéry VROA a ch+, které se již předtím podílely na dostavbě jiné Konwiarzovy stavby (areál Haly století). V roce 2009 proběhla úprava fasády bunkru podle projektu Romana Rutkowskiho, kdy objekt získal světlé krémovou barvu a na průčelí přibyla nástěnná malba “Klepsydra“ (přesýpací hodiny) od Stanisława Drożdża. Architekti se museli potýkat s nelehkým úkolem, jak do kruhového půdorys téměř bez denního osvětlení osvětlení umístit výstavní prostory pro prezentaci současného umění. Hlavním cílem autorů bylo zachování charakteru a jedinečných vlastností válcovitého bunkru. Architekti se vydali cestou odstrojování a zvýraznění původních detailů. Stěny i stropy z pohledového betonu umocňují surový dojem ze stavby. V některých místech byly probourány stropy, aby prostory nabyly galerijní charakter. Největší zásah představuje probourání 2,5 m tlustého stropu, aby se návštěvníci galerie mohli dostat na střešní terasu s kavárnou.
0 komentářů
přidat komentář