Most pro pěší West India Quay

to, že most vzrušuje? To se vám při vaši chůzi po vzácné relikvii sám najednou postavil? Anebo je tak sexy, jak hrdě říká jeho autor? Děkuji.

Kaplického most pro pěší patří společně s lávkou South Quai od Wilkinson Eyre a stanicí metra Canary Wharf od Normana Fostera k tomu nejzajímavějšímu v šedi tamějších administrativních budov. Vážka Future Systems plující na hladině londýnských Docklands skutečně působí jako příjemné zjevení.

A teď jste pěkně vystihl problém Národní knihovny na Letné: "Kaplického lávka působí příjemně v šedi tamnějších administrativních budov". Je obecně známé, že velká anglická průmyslová města s tisíce krabicovitými kancelářskými a obchodními objekty příliš krásou neoplývají a tam je možná Kaplického design oživením. Historický střed Prahy takový charakter rozhodně nemá, je to okouzlující starobylé město typu Řím, Florencie a to byl největší problém Kaplického soliterní "plastové" exhibice na Letné. To co by bylo možná oživením a zpestřením někde na uniformním sídlišti prostě pro centrum takového města neplatí.

Je to naprosto obyčejný most jakých jsou tisíce. Nic světového na něm nevidím, a už vůbec ne něco vzrušujícího.
Je to jen opět zbytečné vychvalování světového mistra.

Považovat letenskou pláň s Havlíčkovou bytovkou, Roškotovým ministerstvem vnitra a fotbalovým stadionem Sparty za historický střed Prahy lze jen s velkou dávkou fantazie.

akorát tam na obzoru překážejí Hradčany

Moc koukáte na televizi...

V roce 1929 dokončil Kamil Hilbert téměř po třiceti letech novogotickou přístavbu katedrály sv. Víta na Pražském hradě a tím ovlivnil silutetu Hradčan daleko významněji něž nějaká knihovna na Letné.

No, a to má být argument pro Chobotnici?

Zakončení mostovky odpovídá legrácce u olloku. A právě boj s provizórii jsme čekali od architektů nové svobodné doby. Samozřejmě strávím, že se povizórium stává práporem památkářů. Ale kázeň absolventů fakult architektury děsí.

Jak snad všichni víme, nešlo o "přístavbu" ale o dokončení ve středověku započatého díla, v Evropě druhé poloviny 19. století to často opakovaného jevu, alespoň zprvu odvozeného od dostavby katedrály sv. Petra v Kolíně nad Rýnem, započaté v roce 1842 Zwirnerem.
Dle mého názoru mylně okopírované dvojvěží kolínského "westwerku" na Hradčanech, v dobĕ Mockerovi smrti (1899) již stálo. Hilbert ale změnil záměr svého předchůdce, "dokončit" hlavní věž chrámu "goticky", a naopak ponechal její barokní zakončení.
Takže porovnání pana Šmídka je asi tak protiřečné, jako například tvrzení jednoho z (dnes již bývalých) velikánů moderní architektury, když ten (W. Gropius) se snažil prokazovat "pravdivost konstrukce" na příkladu ISE shrine.

Když jsem byl před Vánocemi po dlouhé době v Londýně, tak první místo, kam jsem chtěl zajít, byl právě tento most. Canary Wharf mi tedy rozhodně nepřipadá jako šedivá čtvrť (jak to zde někteří tvrdili), ale je to rychle se rozvíjející, dynamická čtvrť, která žije 24 hodin denně a právě tento Kaplického most se se svou lehkou dynamičností do tohoto místa nádherně hodí. Když jsem pak po něm přecházel, byl jsem alespoň zase na chvíli hrdým Čechem.