Jedna ze staveb vysokoškolského komplexu v Utrechtu. Nezaměnitelný podpis architekta v podobě nosných písmen nápisu, autor již v minulosti navrhoval tiskárnu v Ede, kde se tento motiv přímo vybízel. Podivná žilnatost fasády, zajímavý interiér s tekoucí vodou ze stropních výsosek (ušetřilo se za okapy) a vagónkové kóje.
Jan Kratochvíl, 2004
Výrazně tvarovaný Minnaert s rudou fasádou porostlou
“žížalím“ dekorem lze v univerzitním campusu, který vychází z masterplanu
Rema Koolhaase, jen stěží přehlédnout. Budova leží v severozápadní části areálu Noordwesthoek a slouží k vzdělávacím a výzkumným činnostem fakult přírodních věd, fyziky a astronomie, matematiky a informatiky. Název školy vznikl na počest Marcel Gilles Jozef Minnaert (1893-1970), což byl významný belgický astronom, který v roce 1918 založil na utrechtské univerzitě výzkum zabývající se fotometrií. Vstup zvýrazňují písmena
“Minnaert“ s výškou přes celé podlaží, za nimiž je kryté parkoviště pro stovky jízdních kol.
Jako součást projektu museli architekti splnit také následující kritéria:
„nová stavba musí vzniknout s těmito konkrétními ekologickými omezeními – kompaktní hmota, ekologické materiály, přirozená ventilace, rekuperace tepla, krátkovlnné osvětlení, využití systému šetřícího vodu a restaurace s pozitivním vlivem na životní prostředí.“ Jednou z nejviditelnější částí splňujících ekologické podmínky zadavatele je netradiční způsob využití dešťové vody k ochlazování stavby, kdy je voda ze střechy sváděny masivními žlaby do bazénu uvnitř stavby.