MAXXI, zkratka pro Muzeum pro umění 21. století, je nově založenou institucí italského ministerstva kultury, která se stane styčným domovem pro MAXXI Arts a MAXXI Architecture, což budou první dvě muzea v Itálii zaměřená výhradně na současné umění.
O výsledné podobě tohoto ambiciózního projektu se rozhodlo v roce 1998, kdy Zaha Hadid zvítězila v mezinárodní soutěž, které se zúčastnilo 273 návrhů. Betonová stavba se skleněnou střechou a rozlohou téměř 30000 m² stojí v římské čtvrti Flaminio v místech, kde původně stála továrna na automobily a později vojenské kasárny, které byly později přestavěny na muzeum.
K současné podobě muzea vedly Zahu Hadid následující úvahy:
„Bylo důležité rozhodnout se zachovat některé ze stávajících budov, ale ne všechny. Jakmile jsme se tak rozhodli, následovala řada studií, kde nově navržené hmoty nahrazují stávající pravoúhlý a paralelní systém za nový diagonální. Začaly se objevovat soutoky linií různých geometrií, které nijak nesouzněly s místem. Vznikla tak představa velice formálního výkladu plynoucího programu.“Způsob, jakým se prostory vzájemně střetávají a proplétají, bere v úvahu kurátorské požadavky vedoucí k různým propojením výstav a vytvoření řady nečekaných spojení a juxtapozicí. Projekt Zahy Hadid představuje spíše urbanistickou kompozici než architektonický objekt.
Hlavním rysem nového návrhu jsou dlouhé vlnící se stěny, které autorka dále rozvádí:
„zakroucené stěny, které jsem navrhla, neslouží pouze k vystavování uvnitř, ale také zvnějšku objektu. Můžete na nich mít nástěnné malby, videoprojekce nebo běžné instalace: je to o dění uvnitř i venku.“Projekt i výstavba samotného muzea musel překlenout funkční období tří různých starostů, trpěl častým
zastavování výstavby v důsledku finančních nedostatků a v roce 2001 také zařazení Říma do seismické oblasti, což mělo za následek přeprojektování celé stavby a další navýšení rozpočtu.
Muzeum bylo slavnostně dokončeno v listopadu minulého roku. První návštěvníci si však budou muset počkat až do letošního dubna, poněvadž přes celo zimu bude v muzeu probíhat zařizování a instalace uměleckých sbírek. Autorka se snažila, aby se z nového muzea nestal strnulý kontejner na umění, ale sálal z něj život uměleckého campusu, kde se cesty v mnoha úrovních překrývají a spojují, aby vytvořily dynamický a interaktivní prostor, který bude lépe odpovídat chaotickému plynutí událostí a lépe se přizpůsobovat modernímu způsobu života.