 |
Tato stavba je součástí státního projektu, který vytvořil Kolumbijský Institut pro rodinu a následně byl dopracován radnicí Santa Marta a nadací Carulla tak, aby se zlepšily podmínky pro vzdělávání v okrajových oblastech města trpících násilím. Celý projekt si klade za cíl rozvoj infrastruktury pro zlepšení podmínek vzdělávání těch nejmenších (0-5 let) v nejchudších čtvrtích, které se vyznačují vysokou kriminalitou a absencí veřejné infrastruktury. Budova je svou výraznou formou koncipována jako reprezentativní symbol oblasti, který se naprosto odlišuje od svého okolí, které postrádá jakoukoliv urbanistickou strukturu. Vizuální stránka projektu odkazuje na místní geografii. Autorům nezáleželo ani tak na vytvoření architektonického objektu jako spíše na postavení budovy-krajiny, která by se vztahovala k okolní geografii a topografii. Hledala se taková pravidla organizace prostoru, která by podporovala větší symbiózu s přírodou a přetvořila by vztah mezi okolím a architektonickým objektem. Hledaly se alternativní nápady, které by podtrhovaly harmonii přírody a krajiny. Byla navržena funkční strategie, prostorový a environmentální modulový systém založený na opakujících se částech, které mohou být spojeny různými způsoby. To jim umožňuje přizpůsobit se odlišným situacím, ať už městským, vzdělávacím, topografickým nebo geometrickým. Prostorové rozložení je chápáno podle filosoficko-pedagogických myšlenek Loris Malaguzzi. Zde se zrodila idea vytvořit tří-centrální areál, kde by jednotlivá centra byla mezi sebou propojena, což vytváří řadu situací a zajímavých momentů mezi učiteli, dětmi i jejich rodiči.
