Love House

Love House je svěží odpovědí na urbanismus přehuštěných japonských měst. Takeshi Hosaka dokázal ve ztížených podmínkách získat na malém pozemku (3,3m široká a 10m dlouhá) maximum prosvětleného a vzdušného prostoru. Hosaka v tomto případě adaptoval způsob, který proslavil především Tadao Ando. Dům je od svého okolí izolován neproniknutelnou hradbou a důsledkem toho nemá do ulice vůbec žádná okna. Místo toho se uvnitř otvírá atrium, které se obloukovitě rozestupuje od vstupních dveří a odvíjí do horního patra. Zatočené venkovní schodiště uhýbá od ortogonální obvodové zdi. V jednom z rohů tak vzniká otevřený prostor přes obě patra, který obývá rodinný mazlíček - králík. Na králíka bylo pamatováno od samého začátku projektování. V půdorysu lze nalézt niku pro králíka pojmenovanou 'Rabbit Space' a venkovní výběh 'Rabbit Way'. Atrium je na začátku schodiště jen tak široké, aby se tudy mohl protáhnout pouze králík, který se občas odváží vyskákat až na horní 'ani vnitřní ani vnější' terasu. Schodiště tvoří mohutnou základnu, do níž jsou ukryty ložnice s koupelnou a záchod. Nad nimi je do zaobleného klínu vměstnána prosklená kuchyně s jídelnou a terasou. V případě potřeby lze vnitřní prostory oddělit posuvnými skleněnými zástěnami.
Love House je dalším příkladem mistrovství, jak lze na pozemku o rozloze 33m² dokonale postavit rodinný dům bez výraznějších kompromisů na pohodlí obyvatel v přeplněném japonském městě.