Koncepce expozice je založená na rozdělení prostoru na tři tematické celky – vnější (veřejný prostor), reprezentovaný dvěma ostrovy v centrálním prostoru – krajině (instalace hřbitovních křížů a tématu poutí), prostor pomezní vymezující obvod místnosti se symbolickou zvonicí a prostor soukromý přiléhající k jedné z kratších stěn, který je reprezentován vesnickým domkem. Elementární design v monochromatické barevnosti dává vyniknout lidovým exponátům, volný centrální prostor umožňuje návštěvníkovi přehlédnout celý prostor a nechat na sebe působit jednotlivá témata, která se zde stejně jako v krajině vzájemně prolínají a ovlivňují. Koncepce instalace po odvodu místnosti vychází z pravidelného rytmu střídání vertikálních vitrín a grafických panelů s mezerami, přes které lze spatřit v průhledech grafické pozadí na oknech. Tímto způsobem se instalace otevírá krajině a symbolice pohledu do dálky – na horizont krajiny nebo nebe.
Temně modrá barevnost celé stavby expozice evokuje tajemství, symbolizuje nebe, má vztah ke křesťanské symbolice, kde modrá reprezentuje mariánský kult, ale také má vztah k folklóru, kdy je modř hojně používaná v krojích.
Atmosféru prostoru dokresluje průsvitná textilie zavěšená před okny s motivem horizontu krajiny. Na tomto pozadí se tak nabízí prostor pro citáty, které doplní celkovou atmosféru expozice. Zároveň textilie odstíní jižní slunce.