Lesní hřbitov
Skogskyrkogården
Kousek cesty z centra Stockholmu jsou stovky hektarů borovicových lesů a svahů vhodných k pastvě. Jedná se o velmi klidné místo plné závanu historie. Řeč je o hřbitově.
Roku 1994 byl Woodlandský hřbitov zapsán na list UNESCO. Je úspěšným příkladem navržené kulturní krajiny, která obsahuje terén a přírodní vegetaci spolu s architekturou, jenž dohromady vytváří vhodné místo pro účely hřbitova. Vytvořen byl nový design, který ovlivnil vzhled hřbitovů po celém světě.
Počátek
Vše začalo v okamžiku, kdy pohřební místa ve Stockholmu začínala být nedostatková, takže bylo zapotřebí je rozšířit. Vyhlásila se mezinárodní architektonická soutěž. Hlavními kritérii bylo zabezpečit důstojnost, uměleckou kvalitu i harmonii stavení, rostlinstva i krajiny nového hřbitova. Vítězi se stali Erik Gunnar Asplund a Sigurd Lewerentz. Asplund navrhl hlavní kapli a krematorium, kdežto Lewerentz se postaral o kapli Zmrtvýchvstání a zbývající okolní prostor. Stavělo se mezi lety 1919 a 1940, přičemž se podařilo vytvořit posvátnou krajinu s několika malými kaplemi, které zapadají do přírodního okolí.
Hřbitov a kaple
Hřbitov a jeho první kaple byly dokončeny roku 1920 pod vedením architekta E. G. Asplunda. Kaple má nabílené stěny a černou střechu vyzdobenou sochou Anděl smrti od Carla Millese.
Druhá kaple, kaple Zmrtvýchvstání, nese svůj název podle části sochy, která je umístěna nad vstupní halou. Kaple byla otevřena roku 1925 a dík za ní patří architektu S. Lewerentzovi.
Krematorium a kaple
Krematorium vzniklo kvůli narůstajícímu počtu kremací. Povolán byl architekt E. G. Asplund. Jeho plán obsahoval tři pohřební kaple s běžným technickým vybavením. V hale před největší kaplí je část ze sochy Johna Lundqvista, Zmrtvýchvstání. Kvůli obřadům, které se konají zároveň ve všech třech kaplích naráz, byly mezi nimi vytvořeny zahrady a místnosti určené k čekání, aby nebylo narušeno ničí soukromí.
Mezi prostorem k venkovním obřadům a největší z kaplí je jezírko. Tato kaple je vyzdobená freskou od Svena Erixsona Život-Smrt-Život. V kapli Naděje je mramorová mozaika a v kapli Víra jsou stěny za oltářem vyzdobeny štukovým reliéfem od Ivara Johnssona. Dveře kaplí jsou vyzdobeny bronzovými reliéfy.
Architektura a jiné zajímavosti
Jedná se o jedno z důležitých míst moderní architektury. Vyjadřuje náročnost tolik typickou pro švédskou architekturu před a po druhé světové válce. Architekti navrhli vstupní komplex od věcí souvisejících s krajinou až po drobnůstky jako jsou svítilny. Vznikl tak harmonický celek, jenž spojuje přírodu a architekturu. O hřbitově se dá vše dozvědět skrz stálou expozici, kde fakta o hřbitově a jeho dvou mladých architektech. A co sem vlastně návštěvníky láká. Kromě již zmíněné architektury se jedná buď o osobní důvody nebo je láká samotné místo a jeho klid.
Roku 1994 byl Woodlandský hřbitov zapsán na list UNESCO. Je úspěšným příkladem navržené kulturní krajiny, která obsahuje terén a přírodní vegetaci spolu s architekturou, jenž dohromady vytváří vhodné místo pro účely hřbitova. Vytvořen byl nový design, který ovlivnil vzhled hřbitovů po celém světě.
Počátek
Vše začalo v okamžiku, kdy pohřební místa ve Stockholmu začínala být nedostatková, takže bylo zapotřebí je rozšířit. Vyhlásila se mezinárodní architektonická soutěž. Hlavními kritérii bylo zabezpečit důstojnost, uměleckou kvalitu i harmonii stavení, rostlinstva i krajiny nového hřbitova. Vítězi se stali Erik Gunnar Asplund a Sigurd Lewerentz. Asplund navrhl hlavní kapli a krematorium, kdežto Lewerentz se postaral o kapli Zmrtvýchvstání a zbývající okolní prostor. Stavělo se mezi lety 1919 a 1940, přičemž se podařilo vytvořit posvátnou krajinu s několika malými kaplemi, které zapadají do přírodního okolí.
Hřbitov a kaple
Hřbitov a jeho první kaple byly dokončeny roku 1920 pod vedením architekta E. G. Asplunda. Kaple má nabílené stěny a černou střechu vyzdobenou sochou Anděl smrti od Carla Millese.
Druhá kaple, kaple Zmrtvýchvstání, nese svůj název podle části sochy, která je umístěna nad vstupní halou. Kaple byla otevřena roku 1925 a dík za ní patří architektu S. Lewerentzovi.
Krematorium a kaple
Krematorium vzniklo kvůli narůstajícímu počtu kremací. Povolán byl architekt E. G. Asplund. Jeho plán obsahoval tři pohřební kaple s běžným technickým vybavením. V hale před největší kaplí je část ze sochy Johna Lundqvista, Zmrtvýchvstání. Kvůli obřadům, které se konají zároveň ve všech třech kaplích naráz, byly mezi nimi vytvořeny zahrady a místnosti určené k čekání, aby nebylo narušeno ničí soukromí.
Mezi prostorem k venkovním obřadům a největší z kaplí je jezírko. Tato kaple je vyzdobená freskou od Svena Erixsona Život-Smrt-Život. V kapli Naděje je mramorová mozaika a v kapli Víra jsou stěny za oltářem vyzdobeny štukovým reliéfem od Ivara Johnssona. Dveře kaplí jsou vyzdobeny bronzovými reliéfy.
Architektura a jiné zajímavosti
Jedná se o jedno z důležitých míst moderní architektury. Vyjadřuje náročnost tolik typickou pro švédskou architekturu před a po druhé světové válce. Architekti navrhli vstupní komplex od věcí souvisejících s krajinou až po drobnůstky jako jsou svítilny. Vznikl tak harmonický celek, jenž spojuje přírodu a architekturu. O hřbitově se dá vše dozvědět skrz stálou expozici, kde fakta o hřbitově a jeho dvou mladých architektech. A co sem vlastně návštěvníky láká. Kromě již zmíněné architektury se jedná buď o osobní důvody nebo je láká samotné místo a jeho klid.
Eva Kosíková, Matěj Kosík
0 komentářů
přidat komentář
