Kulturní a kongresové centrum

Lucern je krásné historické město na břehu stejnojmenného jezera. V pozadí jsou vidět horské masivy (ty jsou ostatně ve Švýcarsku vidět skoro všude). Autobus zastavil v uctivé vzdálenosti od kongresového centra. Vystoupil jsem do zimní plískanice hustého deště se sněhem a zvolna se blížil k objektu mého zájmu. Tu jsem si uvědomil, že už na mě neprší, přestože jsem ještě dobrých třicet metrů od baráku. Při mém prvním setkání s touto stavbou jsem byl doslova šokován. Říkal jsem si: "Je to vůbec možné vykonzolovat tak obrovskou střechu?" Dnes už vím, že to možné je. Chvíli jsem stál pod tím super-kšiltem, a rozdejchával jsem tento odvážný kousek francouzského architekta. Před ocelovým mágem Jeanem Nouvelem smekám klobouk - či spíše kšiltovku. Přesah střechy v podélném směru je 32 m a v maximálním místě na diagonále činí dokonce 45m ! Střecha tak sahá až nad vodní hladinu jezera a objekt se v ní odráží. Je-li klidná hladina, tak z protějšího břehu lze vidět toto třpytivé impozantní dílo i s velkolepým odrazem na hladině. S vodou je pracováno i uvnitř objektu. Venkovní vodní hladina v několika místech plynule přechází do vnitřního prostoru. Jezero je tak doslova taženo do vnitřní dispozice kongresového centra.
Kulturní a kongresové centrum obsahuje: foyer, koncertní sál, střední sál, kongresové centrum, kavárnu s výhledem na jezero, vstupní prostor do muzea a muzeum. Kromě oceli, a hliníku je v parteru pracováno i s lepeným sklem - coby nosným prvkem. Objekt je ze všech stran velmi působivý a efektní. Bohužel je ale běžným automatem absolutně nefotografovatelný, ale lepší něco než nic. Kdo chce vidět na vlastní oči největší kšiltovku na světě ať jede do Lucernu!