Kostel sv. Ducha na Šumné

Budova kostela je umístěna na do této doby neutěšené veřejné ploše. Nově a jasněji definuje trojúhelníkový prostor návsi. Aby se nevelká hmota kostela urbanisticky uplatnila je opticky zvětšena vstupní hranolovou věží – ta tvoří hmotnou dominantu. Vstupní fasáda s touto věží je přímo v pohledové ose příjezdové komunikace.
V budoucnu se předpokládá vztyčení pylonu na nové trojúhelné návsi před kostelem.

Architektonická forma kostela je prostá, v geometrických liniích, vystavěna na striktní  proporční osnově vycházející z vepsaného kruhu (jak v půdorysech, tak v řezech). Architektura kostela vychází ze starých raně křesťanských  podélných sakrálních staveb s apsidálním závěrem a přepisuje je pro potřeby současné liturgie.

Kostel intimních rozměrů má obdélníkový půdorys velikosti cca 18 x 9,3 m, rozdělený na věž, loď a závěr. Hlavním prostorem je obdélná zaklenutá loď s kněžištěm v apsidiálním závěru.  Apsida bude v příštích letech pojednána monumentální freskou. Věž má 4 podlaží, v 1. a 2. podlaží je kůr, nad ním zvonice, na vrcholu věže je kříž z probarveného betonu. V suterénu pod presbytářem je umístěna klubovna se zázemím, přístupná zvláštním vstupem.

Liturgické řešení se obrací k rané křesťanské architektuře. Ohniskem prostoru je presbytář, ten je vyvýšen o dva stupně vůči lodi na kruhovém ostrově. Centrem presbytáře je obětní stůl,  ten  je stejně jako ostatní liturgický mobiliář z Božanovského pískovce.

Materiály, které jsou zde použity vychází z klasických a tradičních materiálů a technologií této oblasti.
Objekt je založen na betonových základových pasech ztužených věncem, svislé nosné konstrukce jsou z keramických bloků  a plných cihel, stropy jsou monolitické železobetonové, schody dřevěné.
Konstrukce krovu je z obloukových dřevěných vazníků. Střecha je zateplená, kryta odvětranou keramickou krytinou. Izolace proti zemní vlhkosti je z modifikovaných asfaltových pásů. Klempířské práce jsou provedeny v mědi (resp. titanovém zinku). Okna a dveře jsou dřevěné atypické dubové, vstupní dveře s reliéfem. Podlahy jsou keramické s výjimkou kůru (dřevěné), omítky jsou vápenné jemně kletované, Lavice jsou dubové, celodřevěné konstrukce, mobiliář a stupeň presbytáře jsou kamenné.

Hlavním tahounem výstavby tohoto kostela byl kněz Marek Dunda ze společenství katolických kněží Fatym z Vranova nad Dyjí. Autorem kostela je moravský architekt Marek Štěpán. Jeho Atelier Štěpán se dlouhodobě zabývá sakrálními stavbami. Tiskový mluvčí svěcení P. Oldřich Máša je spokojen, že před svěcením byl zhotoven nejen interiér, ale i liturgické předměty jako procesní kříž, kropenka, kadidelnice či svícny.

Kapacita kostela: 100 osob (z toho 50 sedících)
Fotografie: Alexandra Videmannová, Petr Förchgott, archiv Atelieru Štěpán