Konečný dřevěný dům

Během navrhování jsem měl na mysli primární dřevěnou architekturu, kterou tvoří bezmyšlenkovité kladení řeziva o průřezu 350mm na sebe.
Řezivo je neobyčejně mnohostranné. Právě díky své všestrannosti se u běžné dřevěné architektury řezivo odlišuje podle svých funkcí na různých místech stavby: sloupy, trámy, základy, obvodové stěny, vnitřní zdi, stropy, podlahy, izolace, vnitřní zařízení, schody, okenní rámy. Nicméně, když je dřevo opravdu tak univerzální, tak proč nevytvořit architekturu, která by podle jednoho pravidla splňovala všechny tyto funkce. Představoval jsem si nový druh prostoru, který upřednostňuje prvotní podmínky harmonického objektu před různými funkcemi a členěním. Nejsou zde žádné dělící podlahy, stěny ani stropy. V prostoru, který jsem měl na mysli, se v různých situacích stává z podlahy židle, strop nebo stěna. Výškové úrovně podlahy lze chápat různě podle postavení uživatele. Lidé jsou rozmístěni v trojrozměrném prostoru. Místo se chová jako amorfní krajina, kde získáváte z různých vzdáleností zcela nové zkušenosti. Obyvatelé v těchto zákoutích objevují nová využití, než aby se řídili předem stanovenými pravidly.
Tento bungalov již nezapadá do kategorie dřevěné architektury. Jestliže je dřevěná architektura pouze něco vytvořeného ze dřeva, pak v tomto bungalovu dřevo překonává tyto architektonické postupy a přímo se stává místem, kde “lidé žijí“. Jde o způsob existence podobný prvotním podmínkám před architekturou. Spíše než o novou architekturu, se v tomto případě jedná o nový počátek, nové bytí.