Hlavní sídlo SGAE

Hlavní sídlo SGAE (zkratka pro společnost sdružující nakladatele a spisovatele) se nachází ve čtvrti Vista Alegre. Pozemek je střední velikosti, někde mezi soukromou zahradou a veřejnou zelenou plochou. Lze odsud zahlédnout siluetu historického centra města Santiago de Compostela.

Projekt na rozvoj území byl navržen japonským architektem Aratou Isozakim, Plánovala se výstavba několika akademických institucí, z nichž většina je v současné době již postavena. Hlavní sídlo SGAE se rozkládá na západním okraji parcely. Dovršuje intervenci v oblasti Vista Alegre a definuje její hranice.

Architektonické pojetí budovy v sobě nese genia loci města Santiaga. Originální návrh se úspěšně snaží skloubit  historii a paměť místa s moderními výrazovými prostředky současného umění.

Náplň budovy zahrnuje nejen společenské aktivity pro návštěvníky z řad spisovatelů a nakladatelů. Je zde také široké spektrum kulturních akcí pro veřejnost. Každé ze čtyř pater slouží jiné funkci: Difuse, Tvorba, Prostor pro veřejnost a kanceláře vedení se vstupy ze zahrady a z ulice. Celkem tři tisíce metrů čtverečních slouží městu a jeho umělcům.

Hlavní sídlo SGAE je součástí obvodové zdi pozemku. Dispozice je podélna, uzpůsobena hranici parcely. Budova staví do popředí konfrontaci tří zdí,které se od sebe liší svojí konstrukcí, použitým materiálem a zvoleným perspektivním měřítkem. Jde o kamennou zeď vedoucí do zahrady, vnitřní stěnu z krabiček na CD a průsvitnou skleněnou stěnu vedoucí do ulice. Všechny tři pracují jako filtry různých městských situací, vymezují a organizují program budovy do funkčních pruhů.

Obrovská kamenná stěna by mohla být chápána jako monumentální sochařské dílo postavené na báječném místě, jako kopie pravěkých stylů přizpůsobena zničené renesanční kompozici. Materiál fasády, šedý kámen Mondariz, se zde objevuje v jednom ze svých nejryzejších provedení. Nepravidelná hornina různých rozměrů a velikostí byla vytěžena přímo ze starého kamenolomu a nařezána na podélné kusy, které jsou hrubě naskládány na sebe. Vzniklými mezerami prostupuje jižní světlo, které tak osvětluje vnitřní prostor. Tato téměř sochařská část projektu dává budově i symbolický rozměr. Architektonický návrh reflektuje okolí místa a snaží se do něj integrovat.  

Vnitřní cédéčková zeď se vine mezi vnějšími zakřivenými tvary – kamennou zdí a skleněnou fasádou. Přispívá k harmonii obloukového tvaru půdorysu a ladí k měřítku místa vymezeného zdmi. Materiálová kompozice a kvalita vytváří působivý dojem zašpiněného skleněného okna různých stupňů průsvitnosti. Barevná zářící stěna vytváří jasný kontrast s kamennou zdí stojící naproti.

Průsvitná skleněná uliční fasáda působí velmi diskrétně. Reguluje prostup světla a umožňuje průhledy do vnitřních prostor.    

Klenutí budovy je různě široké na základě interakce tří odlišných stěn.  Vzniká  multifunkční prostor,jehož jednotlivé části v sebe plynule přecházejí, jako například podloubí tvořeno kamennou zdí a stěnou z CD obalů. Při procházení budovou pocítí návštěvník nejprve stísněný pocit z prostoru nacházejícím se ve středu budovy, kde je také hlavní vstup do objektu. Na konci prohlídky je znát naopak uvolněnost, prostor se na obou koncích otevírá do krajiny a rámuje ji do dvou výhledů.

Budova se tak stává ulicí, městských prostorem uprostřed zahrady. Obnovuje vitalitu a dynamickou atmosféru místa. Kamenná zeď, fungující jako hranice budovy s přilehlou zahradou, objevuje materiál, který tomuto místu náleží  - kámen.