Galerie Hepworth Wakefield
V sobotu 21. května 2011 bylo v anglickém metropolitním hrabství Západní Yorkshire slavnostně otevřeno nové muzeum od architekta Davida Chipperfielda. Soubor skládající z celkem deseti různě velikých lichoběžníkových kvádrů tvoří rozšíření stávající umělecké galerie věnované sochařce Dame Barbara Hepworth narozené ve Wakefield. Nové výstavní prostory o rozloze 5200m² leží nedaleko historického centra na břehu v těsném sousedství s chráněnou přírodní rezervací. Ke krajinným úpravám si Chipperfield přizval skotské zahradní architekty Gross.Max z Edinburghu. Novou galerii ze dvou stran obklopuje voda, přes kterou vede most na protější břeh. Objekt je usazen mezi panenskou přírodou a nevlídné průmyslové stavby. Jednotlivé galerijní stavby se po formální stránce odvolávají na pultové střechy okolních sýpek a skladových hal z pálených cihel. Každý z kvádrů je unikátní. Mají sice stejnou základnu, ale liší se svojí výškou a šířkou. Muzeum rozděleno do dvou pater: v přízemí se nachází recepce, obchod, kavárna, auditorium, ateliéry, kanceláře a sklady. Horní podlaží, kam je přístup po centrálním schodišti, bude celé využíváno k pořádání výstav. Všechny galerijní prostory vytváří neutrální prostředí pro vystavování soch. S denním osvětlením je zde zacházeno velmi obezřetně. Světelné štěrbiny mezi jednotlivými hmotami zaručují difúzní osvětlení uvnitř stavby. Poklidnou muzejní atmosféru doplňuje několik oken s komponovaným výhledem do okolní přírody.
Deset místností pro umění
David Chipperfield udává trend v oblasti designu muzeí a v tom má sotva konkurenci mezi současnými architekty. Poté, co nedávno dokončil tři důležité stavby v Německu, přichází nyní tento Angličan s novými projekty ve Velké Británii a jeden z nich je právě Galerie Hepworth Wakefield. Chipperfield, známý jako nositel mnoha cen za architekturu, vyhrál mezinárodní konkurz na stavbu nového muzea ve Wakefieldu v roce 2003.
U zrodu projektu stál velkorysý dar rodiny Hepworthů místní umělecké galerii ve Wakefieldu. Současná sbírka muzea zahrnuje převážně díla britských a evropských umělců. Nové prostory o rozloze 5200 metrů krychlových jsou věnovány hlavně sochařce Barbaře Hepworthové (narozené ve Wakefieldu) a jejím sochám, ale obsahují také díla Henryho Moora, který zde rovněž žil.
Stálá vnitřní teplota
V novém muzeu jsou umístěny cenné umělecké předměty a jejich prezentace vyžaduje zajištění určitých opatření na jejich ochranu. Ve výstavních prostorech musí být zajištěna stálá teplota a odpovídajícím způsobem musí být také upravována vlhkost vzduchu. Proto bylo použito potrubí Geberit Mapress uhlíková ocel pro rozvody klimatizace a vytápění. Jeho vysoká kvalita a spolehlivost jsou zárukou dokonale fungujícího systému, a tím také ochrany uměleckých děl.
Galerie Hepworth Wakefield byla postavena na břehu řeky Calder, uprostřed bývalého přístaviště a u vjezdu do nové městské čtvrti města Wakefield. V této lokalitě stávaly původně textilní továrny a mlýny. S protějším břehem je muzeum spojeno mostem. Studio Davida Chipperfielda navrhlo tuto budovu jako soubor deseti různě velkých lichoběžníkových bloků, které svým tvarem připomínají zmenšenou verzi průmyslových budov okolní čtvrti. Jako celek tvoří těchto deset částí komplex, jehož jednotlivé části se navzájem liší výškou a šířkou. Britský architekt navrhl jejich fasády a střechy v jednolité betonové podobě, která ještě více podtrhuje jejich monolitický dojem. Vzhledem k tomu, že je budova viditelná ze všech stran a navíc je ze dvou stran obklopena vodou, nemá žádný jasný předek ani boky. Všechny její části jsou stejně důležité.
Navazující prostorová sekvence
Kvádry obsahují jednotlivé místnosti muzea, které je postaveno ve dvou horizontálních úrovních. V přízemí je umístěna recepce, obchod, jídelna, posluchárna, ateliéry, kanceláře, výukové prostory a skladiště. Neutrálně členěné výstavní prostory jsou umístěné v horním podlaží, které je přístupné přes centrální schodiště. Umístění deseti různě velkých místností bylo navrženo tak, aby bylo možné jimi plynule procházet. Také v interiéru je možné vnímat neobvyklý design muzea jako jakousi prostorovou krajinu. Tak například stropy kopírují sklon střechy, stěny svírají různé úhly a vytvářejí tak rozmanité pocity a nálady jednotlivých výstavních prostor.
 |
| © Alessando Milani |
Deset místností pro umění
David Chipperfield udává trend v oblasti designu muzeí a v tom má sotva konkurenci mezi současnými architekty. Poté, co nedávno dokončil tři důležité stavby v Německu, přichází nyní tento Angličan s novými projekty ve Velké Británii a jeden z nich je právě Galerie Hepworth Wakefield. Chipperfield, známý jako nositel mnoha cen za architekturu, vyhrál mezinárodní konkurz na stavbu nového muzea ve Wakefieldu v roce 2003.
U zrodu projektu stál velkorysý dar rodiny Hepworthů místní umělecké galerii ve Wakefieldu. Současná sbírka muzea zahrnuje převážně díla britských a evropských umělců. Nové prostory o rozloze 5200 metrů krychlových jsou věnovány hlavně sochařce Barbaře Hepworthové (narozené ve Wakefieldu) a jejím sochám, ale obsahují také díla Henryho Moora, který zde rovněž žil.
Stálá vnitřní teplota
V novém muzeu jsou umístěny cenné umělecké předměty a jejich prezentace vyžaduje zajištění určitých opatření na jejich ochranu. Ve výstavních prostorech musí být zajištěna stálá teplota a odpovídajícím způsobem musí být také upravována vlhkost vzduchu. Proto bylo použito potrubí Geberit Mapress uhlíková ocel pro rozvody klimatizace a vytápění. Jeho vysoká kvalita a spolehlivost jsou zárukou dokonale fungujícího systému, a tím také ochrany uměleckých děl.
Galerie Hepworth Wakefield byla postavena na břehu řeky Calder, uprostřed bývalého přístaviště a u vjezdu do nové městské čtvrti města Wakefield. V této lokalitě stávaly původně textilní továrny a mlýny. S protějším břehem je muzeum spojeno mostem. Studio Davida Chipperfielda navrhlo tuto budovu jako soubor deseti různě velkých lichoběžníkových bloků, které svým tvarem připomínají zmenšenou verzi průmyslových budov okolní čtvrti. Jako celek tvoří těchto deset částí komplex, jehož jednotlivé části se navzájem liší výškou a šířkou. Britský architekt navrhl jejich fasády a střechy v jednolité betonové podobě, která ještě více podtrhuje jejich monolitický dojem. Vzhledem k tomu, že je budova viditelná ze všech stran a navíc je ze dvou stran obklopena vodou, nemá žádný jasný předek ani boky. Všechny její části jsou stejně důležité.
Navazující prostorová sekvence
Kvádry obsahují jednotlivé místnosti muzea, které je postaveno ve dvou horizontálních úrovních. V přízemí je umístěna recepce, obchod, jídelna, posluchárna, ateliéry, kanceláře, výukové prostory a skladiště. Neutrálně členěné výstavní prostory jsou umístěné v horním podlaží, které je přístupné přes centrální schodiště. Umístění deseti různě velkých místností bylo navrženo tak, aby bylo možné jimi plynule procházet. Také v interiéru je možné vnímat neobvyklý design muzea jako jakousi prostorovou krajinu. Tak například stropy kopírují sklon střechy, stěny svírají různé úhly a vytvářejí tak rozmanité pocity a nálady jednotlivých výstavních prostor.
Geberit, 10.2011
0 komentářů
přidat komentář
