Čerstvý přírůstek mezi bezpočet berlínských muzeí uzavírá významné a odevšud viditelné nároží městského bloku na břehu kanálu Kupfergraben naproti Museumsinsel. Galerie navržená britským architektem Davidem Chipperfieldem slouží jako soukromé muzeum Céline a Heiner Bastian. Výsledná stavba vzešla ze soutěže, do níž bylo na konci roku 2002 přizváno několik významných architektů.
Světlé cihly v porovnání s okolními zašedlými pískovcovými fasádami stále ještě září novotou. Materiál použitý na stěny galerie však nebyl nový, ale pocházel ze zbouraných kasáren v Brandenburgu. Spáry mezi cihlami ('říšský formát' 24x11,5x6,3 cm) byly podle starého pruského způsobu nahrubo zamazány omítkou. Tento postup se Chipperfield naučil a poprvé vyzkoušel při rekonstrukci muzejního křídla na protějším Museumsinsel, jehož dokončení je naplánováno na rok 2011. Od soukromého investora Chipperfield získal daleko větší tvůrčí svobodu, než jak je tomu v případě státní instituce závislé na politické náladě. Pro vnější plášť nového muzea byly vybrány materiály, které budou s noblesou stárnout společně s domem, až se mu nadobro podaří splynout s krajinou vznešených berlínských paláců. (pš)
|
Soutěžní návrhy dalších architektů (zleva): Hans Kollhoff, Frank Gehry, Ron Radziner a Peter Zumthor. |
Galerie Am Kupfergraben 10 leží na nábřeží Kupfergraben (měděný kanál - pozn.překl.) s výhledem na Lustgarten a Museumsinsel. Cílem bylo vytvořit moderní stavbu, která by do sebe začlenila minulost a ne, aby ji pouze okopírovala. Galerie svojí čtyřpodlažní skladbou reaguje na kontext okolních historických budov, zatímco rozměry okenních otvorů odráží měřítko městských nárožních budov.
Nová budova stojí na místě původního domu (byl zničen během války) a výškou navazuje na obě sousední stavby, současně však vytváří svou vlastní stavební hodnotu. Fasádu tvoří cihelné stěny rozčleněné kamennými pásy bez viditelných dilatačních spár. K vyzdění stěn byly použity recyklované cihly zamazané cementovou kaší. Velké okenní otvory odráží měřítko daného místa a ohraničují kompozici fasád, stanovenou skladbou neopracovaných dřevěných rámů.
Zatímco pro vnějšek jsou charakteristické solidní materiály, které umí krásně stárnout, interiér je definován denním světlem a proporcemi. Vnitřní jádra uspořádávají prostor místnosti o výšce 5,5 metru. Jednoduché půdorysy se v každém ze čtyř podlaží mění v závislosti na tvaru objektu a umístění okenních otvorů.
Výstavní prostory jsou bočně osvětlovány z různých směrů. Denní světlo je regulováno vnitřními skládacími okenicemi. Záměrem bylo vytvořit řadu správně proporčně navržených a dobře osvětlených prostorů pro život, práci nebo vystavování umění – městský dům věnovaný umění a přímo spojený s kulturním srdcem města. Galerie byla otevřena v listopadu 2007.
David Chipperfield Architects